Příliš decibelů z úst soupeřky? Hekala za nás obě, smála se finalistka Džábirová

- Jan Vojkůvka

Tuniská tenistka Uns Džábirová dokázala na Wimbledonu obhájit loňský postup do finále. Cesta do něj byla trnitá, porazit musela několik opravdu dobrých travařek. Hned třikrát pak musela otáčet skóre z 0:1 na sety. V semifinále s Arynou Sabalenkovou, kterou porazila 6:7(5), 6:4, 6:3, přitom prohrávala i ve druhé sadě 2:4. Ani to ji ale nezastavilo.

Osmadvacetiletá Džábirová má v podstatě jeden hlavní kariérní cíl. Stát se první tenistkou z Afriky, která vybojuje grandslamový titul ve dvouhře. Touží po tom, aby psala historii nejen tuniského, ale rovnou afrického tenisu. O to nadšenější byla, že se dokázala prodrat do druhého wimbledonského finále přes světovou dvojku Arynu Sabalenkovou.

Souboj se Sabalenkovou to nebyl snadný. Běloruska je ohromná ranařka, však také vypálila 39 vítězných úderů, které hlasitě oslavovala. Jenže její agresivní styl s sebou přináší i chyby, kterých nasbírala hned 45. Džábirová se naopak chybování vyhýbala a hrála přesné údery, což jí vyneslo 28 winnerů a jen 14 nevynucených chyb.

Jak zápas se Sabalenkovou postupoval a začínalo být zřejmé, že Tunisanka přebírá otěže, z druhé strany sítě se ozývalo stále hlasitější hekání, jak do toho Sabalenková mlátila. I když, hekání... Spíš křik. Že by to ale Džábirovou rozhodilo? Kdepak.

„Myslím, že křičela za nás obě,“ smála se Džábirová po utkání. Někteří hlasitý křik Sabalenkové kritizují, od světové šestky byste se ale takových slov nedočkali. „Nemohla jsem s ní ani křičet. Je to těžké, vážně. Ale chci říct, že je to součástí její hry. Víte, že tam je,“ usmívala se.

Křik nebylo něco, co by se Džábirové do hlavy dostalo. To servis Sabalenkové, s tím už problémy měla. Přesto ho dokázala třikrát prorazit. „Snažila jsem se hlavně zůstat klidná. Hodně jsem se na sebe zlobila, protože jsem nedokázala přijmout, že servíruje tak dobře a nemohla jsem dlouho na ni najít recept. Ale zůstala jsem v zápase, tak jsem se s tím nakonec vyrovnala,“ zářila Džábirová.

Po utkání se obě hráčky vroucně objaly u sítě, což bylo krásné vyvrcholení velké semifinálové bitvy. Sabalenková, byť byla velmi zklamaná, nehodlala svou frustraci projevit po skončení zápasu. Džábirové její úspěch přála, byť kvůli porážce přišla o možnost posunout se do čela světového žebříčku.

„Pro mě je hlavní, abych zakončila rok jako jednička. Budu dál dřít a udělám všechno, abych na konci roku byla světovou jedničkou,“ prohlásila Sabalenková, která dál bude spřádat plány, jak sesadit z čela Igu Šwiatekovou.

To Džábirová zatím až tak dopředu plánovat nemůže. Je před ní totiž mnohem bližší milník. Sobotní wimbledonské finále s Markétou Vondroušovou.