Deblista Pavlásek: o grandslamovém maximu, skalpu favoritů i paradoxním týdnu

Dokázali jste uspět proti velezkušeným a kvalitním soupeřům. Jak hodnotíte svižný duel druhého kola?
Zápas byl samozřejmě těžký. V prvním setu jsme až do tiebreaku získali na returnu jen pár míčků. Ale v tiebreaku se nám to sešlo dobře. Ve druhém setu jsme hráli ještě o něco lépe. Debl na trávě je velmi specifický, jeden nebo dva míčky můžou rozhodnout.

Oba soupeři jsou velmi zkušení, že?
Mies vyhrál dva grandslamy a byl v desítce, Fabrice se pohybuje taky hodně vysoko. Mají dost zkušeností a něco dokázali, ale debl je vždy otevřený, obzvlášť na trávě, která zmenšuje rozdíly mezi páry. Ve čtyřhře už tady bylo dost překvapení.

Jak sedí travnatý povrch vám a vašemu parťákovi Beharovi?
On má jiný herní styl, hraje obouruč forhend i bekhend a returny mu tady skáčou do ruky. Říkal, že na trávě hraje rád, což zatím ukazuje. A mně je to jedno, zvyknu si na kterýkoliv povrch. Důležité je být připraven na klíčové momenty utkání.

Před Wimbledonem jste neodehráli žádný travnatý turnaj, ale antukové challengery v Prostějově, Bratislavě a Poznani. Proč?
Říkali jsme si, že travnaté challengery budou hodně našlapané, a proto jsme preferovali antuku, kterou máme oba rádi a kde jsme byli vždy nasazení. Povedlo se nám získat spoustu bodů, které jsou důležité pro start na následujících turnajích ATP a také na US Open. Ještě před Wimbledonem jsme měli v plánu hrát turnaj ATP v Eastbourne, kam jsme se na poslední chvíli dostali. Ale jelikož jsme předtím hráli tři antukové challengery vždy až do finále, měli jsme toho plné brejle (Pavlásek s Beharem triumfovali v Prostějově a Bratislavě, v Poznani skončili kousek od trofeje, pozn. red.).

Za své první osmifinále na grandslamu máte nyní jistých 180 bodů do žebříčku. Jak se hodí takový zisk a co pro vás dosažená meta znamená?
Je to pěkný pocit, každá výhra na grandslamu potěší, ale budeme se snažit postupovat dál. Body jsou tady opravdu velké, 180 bodů jsou přibližně dva vyhrané challengery a osm zápasů. Jsem rád, že zrovna tady jsme vyhráli dvě těžká kola.

Letošní Wimbledon je dost ovlivněn deštěm. Sám jste do turnaje vstoupil až v pátek a teprve dnes odehrál druhé kolo. Jak jste snášel nekonečné čekání?
Bylo to otřesné a strašně zdlouhavé. Počasí se tady rychle mění, nevíte, co přijde. Spousta zápasů prvního kola se dohrávala až o víkendu. Jsem rád, že už je ten dlouhý týden, kdy jsme stihli jenom jeden zápas, za námi. Říkal jsem si, že jsme zůstali v soutěži do druhého týdne a odehráli jsme jenom jeden zápas, což je paradox. Čekání ale k tenisu patří a je to pro všechny stejné.

Na Wimbledonu už jste si v roce 2017 vyzkoušel atmosféru velkého kurtu při utkání s Novakem Djokovičem. Jaký dojem na vás udělal dvorec číslo 18?
Když jsem včera večer viděl, že hrajeme na osmnáctce, hned jsem si vybavil, že tam v roce 2010 hráli památný zápas Isner s Mahutem. Lidí tam bývá dost. Jsem typ hráče, který větší publikum vyhledává, takže jsem za to byl rád. Nedá se to sice srovnat s atmosférou, kterou jsem zažil na jedničce proti Djokovičovi, ale myslím, že i dnešní debl diváky bavil.

Wimbledon (GBR, 44 700 000 GBP, tráva)
2. kolo mužské čtyřhry
Behar (URU), PAVLÁSEK – F. Martin (FRA), Mies (GER) 7:6(3), 6:1

1. kolo mužské čtyřhry
Behar (URU), PAVLÁSEK – Andreozzi, F. Cerundolo (oba ARG) 6:1, 7:6(5)