Karlovič zvládl další maraton a vzpomíná na památný duel se Štěpánkem

O 47 míst níže postaveného Argentince Karlovič udolal výsledkem 22:20 v pátém setu, čímž obstaral nejdelší pátý set v historii turnaje. Počtem gemů pak utkání překonalo i legendární finále z roku 2012, kdy se Novak Djokovič s Rafaelem Nadalem na kurtu mořili téměř šest hodin.

Jak je již dobrým zvykem, sympatický Chorvat během dalšího dlouhého utkání lámal rekordy v počtu es. Tentokrát jich zaznamenal 75 a je tak držitelem nejvyššího počtu es v zápase na všech grandslamových turnajích kromě Wimbledonu, kde se o rekordní zápis postaral John Isner v nejdelším utkání historie proti Nicolasi Mahutovi. Na otázku, zda je reálné, aby jej někdo o stávající rekordy připravil, odpovídá se svým typickým humorem. „Je to těžké, jedině, kdyby spáchali zločin. Myslím, že zde není šance,“ usmívá se.

Přitom dnešní vítězství se z pohledu Karloviče rodilo vskutku obtížně. „Začal jsem opravdu špatně, necítil jsem se na kurtu dobře, ale jak utkání pokračovalo, tak přestávalo být takové horko a já jsem se jen snažil zůstat v zápase. Ten byl velmi těžký i psychicky, protože jsem prohrával 0:2 na sety,“ popisoval velkolepý obrat na tiskové konferenci.

Utkání se nezapsalo pouze do historie Australian Open, vzpomínat na něj bude i sám Karlovič. „Kdyby to byl lehký zápas nebo bych hladce prohrál, tak bych si jej do budoucna nezapamatoval, ale takové utkání mi jistě utkví v paměti,“ říká. Stejně tak si i po letech živě pamatuje na památný daviscupový duel z roku 2009, kdy českému srdcaři v nejdelší dvouhře historie soutěže podlehl 14:16 v pátém setu. „Ano, tehdy to také byl velmi dlouhý zápas. Po něm jsem byl kvůli prohře tři měsíce opravdu dole, takže je na to těžké vzpomínat,“ vysvětluje, jak může s tenistou podobná porážka zamávat.

Rodák ze Záhřebu poté totiž až do konce sezony vyhrál pouze jediné utkání a ztracenou sebedůvěru znovu nabyl, až když Štěpánkovi oplatil porážku na následném Australian Open. Vrátil se také k loňskému finále Davis Cupu, kdy mohl získat trofej pro Chorvatsko, ale v rozhodujícím pátém zápase podlehl Federicu Delbonisovi. „Byla to těžká porážka, ale jak jistě víte, to je náš život a tak už to bývá. Jednou jsme dole a jindy nahoře, já jsem teď nahoře a jsem za to šťastný,“ říká.

A šťastný být opravdu může, neboť v dalším kole na něj čeká na divokou kartu startující Andrew Whittington. A v případě, že by se mu na v Melbourne podařilo navázat na vystoupení v prvním kole, tak může směle pomýšlet na průnik do první dvacítky světového žebříčku.