Chyba nohou zlomila jeho odpor. Rozzuřený Brit zkritizoval po utkání rozhodčího
Britský tenista Daniel Evans nebyl v utkání prvního kola Roland Garros vůbec spokojený s výkonem hlavního rozhodčího. Podle něj je i on zodpovědný za to, že pro Brita skončila pouť na francouzském grandslamu už na začátku, když prohrál s Australanem Thanasim Kokkinakisem třikrát 4:6. Ve druhém setu se totiž Evans nadechoval k obratu, pak ale přišel zásah rozhodčích, který všechno změnil.
Evans se po ztrátě první sady nadechoval k obratu. Ve druhém dějství vedl už 4:1 a posléze v sedmém gemu 30:0 při svém podání. Pak se ale dopustil údajné chyby nohou. Zahlášené porušení pravidel jej rozhodilo natolik, že v sedmé hře neuhrál už ani fiftýn a v průběhu celého druhého setu ani gem. Světová pětadvacítka byla doslova psychicky nalomena. Evans dokonce mrštil láhev s vodou směrem do hlediště, za což obdržel varování.
Byť se ve třetím setu uklidnil, už se do vedení ani jednou nedostal a duel nakonec prohrál 0:3 na sety. Celá situace pro něj ale byla i nadále nepochopitelná a dal to najevo i během pozápasové tiskové konference.
„Bylo to rušivé, špatné a pár dalších věcí, které byste o tom mohli říci,“ přiznal, nakolik jej zahlášená chyba nohou rozhodila. „Je to sice jenom hra, ale zase, hráči jsou zodpovědní za každou svou chybu, umpiroví a čároví rozhodčí nikoliv. Samozřejmě počítám s tím, že dostanu za rozbití láhve s vodou pokutu,“ krčil rameny.
Že by se dopustil chyby nohou, i po zápase nadále odmítal. „Samozřejmě vím, že je to pravidlo, ale mám tendenci vědět, kde mám své nohy. Úplně mě to srazilo. Od té doby to bylo těžké. Ztratil jsem veškerou důvěru ve své postavení a neustále si hlídal nohy. Je to sice malá věc, ale v mé hlavě se z toho vytvořil velký problém,“ vysvětloval, proč na něj mělo zahlášení chyby nohou takový vliv a proč se kvůli tomu zcela rozpadla jeho hra.
„Pokud budou hlídat chyby nohou, nemělo by to být ze vzdálenosti 35 metrů, od plotu k plotu přes síť,“ postěžoval si, že chybu zahlásil čárový rozhodčí na protilehlé straně kurtu. A umpirový rozhodčí s tím odmítl cokoliv udělat. „Sice to není důvod, proč jsem zápas prohrál, ale v tu chvíli jsem měl pravdu,“ stojí si za tím, že měl právo se rozčilovat a protestovat proti rozhodnutí.
Jelikož si nechal zahlášení čárového rozhodčího a potvrzení od umpirového sudího vstoupit do hlavy, nedokázal ve zbytku utkání hrát uvolněně a podle svých představ. Pouť singlem na Roland Garros tak pro něj skončila dřív, než sám doufal.
