Finalista Kolář: o nárůstu formy, loňských nesnázích i speciálním Vilniusu

Na posledních turnajích hrajete opět ve velmi dobré formě, což je velký rozdíl oproti druhé polovině loňské sezóny. Dokážete říct, kdy se to zlomilo?
Především jsem si dobře odpočinul po minulé sezóně. Zvolili jsme úplně jinou přípravu než v předešlých letech. Zatím to vychází ku prospěchu, takže jsem za to velice rád.

Přestože jste v singlu od loňského léta tolik nevyhrával, v deblu jste ovládl po boku krajana Adama Pavláska a Portugalce Goncala Oliveiry dva challengery a na dalším jste byl ve finále. Čemu to přičítáte?
Čtyřhru mám rád, baví mě a zároveň je jiná atmosféra, když člověk hraje s parťákem. Navíc s Adamem i Goncalem jsme dobří kamarádi i mimo kurt. Rozumíme si a oba to jsou kvalitní hráči, se kterými jsem hrál již v minulosti. Obnovení spolupráce bylo skvělé.

Loni v červnu jste nedlouho po účasti ve druhém kole Roland Garros vystoupal až na 111. místo na světě. Byl jste na dostřel světové stovky, ale pak se vám přestalo dařit a mnohokrát jste prohrál v prvním kole. Co se s vámi stalo?
Celá loňská sezóna byla nahoru, dolů. Po Paříži jsem byl hodně unavený a hned jsem jel na další turnaje. Příště bych zvolil více odpočinku. Jednoduché to nebylo, ale zároveň jsem věděl, že většinu hráčů v kariéře potká období, kdy se moc nedaří. Snažil jsem se vydržet, makat dál a věřit, že se hra a výsledky otočí správným směrem.

S jakými nesnázemi jste se ještě musel vypořádat?
Měl jsem dvě vynucené pauzy. Poprvé jsem byl mimo hru tři týdny kvůli zranění zad a druhou pauzu jsem měl kvůli pásovému oparu. Všechno se scházelo v můj neprospěch, ale i takové věci k tenisu patří.

Jak jste reagoval na to, že jste se poprvé od roku 2017 kvůli horšímu žebříčku nedostal do kvalifikace Australian Open?
Věděl jsem, že se asi nedostanu, ale zároveň se snažím na všem najít pozitivum. Říkal jsem si, když nebude Austrálie, začnu sezónu poprvé jinde a bude to pro mě něco nového. Znamenalo to pro mě i méně cestování a časového posunu, takže jsem ušetřil hodně sil, které teď můžu využít.

Nyní jste opět na dobré volně. Minulý týden jste v osmifinále challengeru ve Vilniusu udolal Rakušana Jurije Rodionova, který se pohybuje kolem 130. místa v žebříčku. Věřil jste si na něho?
Před zápasem jsem věděl, že když podám takový výkon jako minulý týden v Koblenci nebo i v prvním kole ve Vilniusu proti Masurovi, mám šanci Jurije porazit. Dvakrát jsem s ním těsně prohrál, ale určitě jsem šel do zápasu s tím, že ho můžu porazit, což se i povedlo.

Ve čtvrtfinále jste proti Antoineovi Escoffierovi z Francie otočil stav 2:4 ve třetím setu. Jak se vám to podařilo?
Byl to vyrovnaný zápas, Escoffier hrál výborně. Dobře podával, měl nepříjemný rychlý forhend. I za stavu 2:4 ve třetím setu jsem věřil, že to otočím. Byl to pouze jeden brejk a gemy ve třetím setu byly vyrovnané. Závěr zápasu jsem zahrál lépe.

V semifinále jste porazil přesvědčivě Turka Cema Ilkela. Jak hodnotíte tento zápas?
Věděl jsem, že nemám moc co ztratit, protože Cem hraje ve Vilniusu skvěle. Minulý rok na podzim tam byl ve finále a teď v semifinále. Semifinále se mi velmi povedlo, hrál jsem rychle, přesně a bez chyb.

A co vám chybělo k tomu, abyste ve finále vyzrál na Brita Liama Broadyho, s nímž jste nakonec prohrál dvakrát 4:6?
Finále bylo o pár balónech, které se lépe povedly Liamovi. Možná kdybych některé situace zvládl lépe, mohl být výsledek jiný, ale ten den byl soupeř o něco lepší.

Vilnius vám evidentně svědčí, už loni na podzim jste tam uhrál čtvrtfinále, což byl váš nejlepší výsledek v období po Roland Garros. Hraje se vám ve Vilniusu lépe než jinde?
Už když jsem viděl Vilnius v programu na únor, hned jsem věděl, že tam pojedu znovu. Turnaj je nádherný, je to jeden z nejlepších challengerů, pořadatelsky je na úrovni okruhu ATP. Velmi se mi líbí prostředí, hotel a kurty jsou na jednom místě.

Jak jste na tom aktuálně se zdravím a jaké máte další turnajové plány?
Zdravotně se cítím dobře. Teď si odpočinu, pak dobře natrénuji a připravím se na další turnaje do Itálie a Francie.