Cíl pro rok 2023? Dostat se do kvalifikace grandslamu, říká Bayerlová

Ta loni v květnu dokončila studia na americké Washington State University, kde studovala datovou analýzu, a vrhla se na profesionální tenis. Přestože svou sezónu loni zahájila až v květnu, dostala se za sedm měsíců už na 326. místo na světě a má čtyři měsíce na to, aby se posunula ještě o sto příček výše a mohla si v Paříži zahrát.

Bayerlová letos vyrazila po úspěšném turnaji v novozélandské Tauranze, kde postoupila do finále, i do Melbourne. „Jsou tady výborné sparingy. Vždycky se nahlásím a dobré hráčky, které si se mnou zahrají, se vždycky najdou. Trénovala jsem tu třeba s Curenkovou nebo s Trevisanovou, rozehrávala jsem tu před zápasem Báru Palicovou,“ vyprávěla rodačka z německého Krumbachu, malého městečka u Augsburgu v Bavorsku.

„Celý život žiju v Německu, naši se odstěhovali z jižních Čech do Německa, kde jsem se narodila. Můj taťka patřil do dvacítky nejlepších tenistů v republice a odmalička mě vedl k tenisu. Mám však české občanství a doma mluvíme česky. Cítím se opravdu definitivně jako Češka. Chodila jsem sice do německé školy, ale to je tak jediné. Vyřídila jsem si spíše z praktických důvodů i německé občanství, ale nikdy nebylo na stole, že bych se cítila jako Němka nebo chtěla Německo dokonce reprezentovat. Doma jsme vždycky mluvili česky a rodinu máme taky v Česku. Ráda do Česka jezdím a dovedu si představit, že tam jednou budu žít,“ vysvětluje svůj postoj hráčka, která reprezentovala Česko na mistrovství Evropy do šestnácti let a v roce 2016 vyhrála Pardubickou juniorku.

Poprvé o sobě dala vědět mezi ženami už v sedmnácti letech, kdy dostala divokou kartu na pětadvacítku v Plzni. Tam senzačně postoupila až do semifinále po výhře nad bývalou hráčkou první stovky Vesnou Doloncovou ze Srbska. „Hrála jsem tam svůj tenis a zadařilo se mi. Bylo to pro mě velké povzbuzení, že můžu hrát s výbornými hráčkami,“ vzpomínala.

Kromě srpnového turnaje v Plzni však v roce 2016 absolvovala jen jeden další turnaj v italské Pule. Byla totiž v maturitním ročníku a přednost musela dostat škola. „Německy jsem se sice od dětství učila, ale ve škole mně před maturitou nic neodpustili. V Bavorsku jsou školy nejtěžší v Německu, takže jsem musela pořád chodit do školy a nemohla jsem moc hrát turnaje,“ vysvětlovala důvody.

Po maturitě Bayerlová odešla na západ Ameriky, kde pět let studovala na washingtonské univerzitě a zároveň excelovala v tenise na univerzitních soutěžích. „Pro mě to byla vždycky dobrá šance kombinovat tenis se studiem. Chtěla jsem mít studia jako nějakou záložní variantu. V Evropě to takhle udělat nejde a tolik tenisu, co jsem mohla odtrénovat v Americe, jsem nikdy nehrála. Hodně to přispělo k tomu, že teď hraju profesionálně tenis.“

Do Evropy jezdila Bayerlová vždycky jen na léto a od května do srpna tu vždy hrála turnaje, na kterých získávala body do světového žebříčku. Pak až do konce roku ještě absolvovala dva až tři turnaje v Americe. Postupně vyhrála turnaje v nizozemském Alkmaaru, americkém Charlestonu, bosenské Banja Luce nebo norském Sandefjordu, ale jinak se věnovala hlavně tenisu na univerzitě a studiu. „Nikdy jsem nepřemýšlela, že bych v Americe zůstala a vždycky jsem chtěla tenis zkusit na profesionální úrovni,“ popisovala své tehdejší mentální nastavení.

Toto nastavení trochu utrpělo během covidové pandemie v roce 2020, kdy Bayerlová hrála na okruhu ITF výrazně méně turnajů, v nichž se jí navíc příliš nedařilo. „Byl to takový divný rok. Úplně jsem se necítila, ale to k tenisu taky patří, jednou jste nahoře, jednou dole.“

Přesto si v tomto roce zahrála na svém prvním velkém turnaji mezi ženami. „Hrála jsem jeden turnaj ve Francii, který nebyl součástí ITF, a za výhru na turnaji byla divoká karta do kvalifikace turnaje WTA ve Štrasburku. Ten turnaj se mi podařilo vyhrát, a tak jsem si ve Štrasburku mohla zahrát s Greet Minnenovou.“ Na podniku WTA však Bayerlová body nezískala, když s Belgičankou prohrála 2:6, 2:6.

Na univerzitě studovala Bayerlová do května 2022. Poslední rok ji tam trénovala Raquel Atawová, bývalá desátá deblistka světa. „Hodně jsem se od ní naučila, dost mě inspirovala,“ uvedla Bayerlová. Po skončení univerzitních studií se pak naplno opřela do tenisu. V německém Hechingenu postoupila do semifinále turnaje dotovaného 60 000 dolary, ve švýcarském Klosters postoupila až do finále, kde prohrála s brendou Fruhvirtovou dvakrát 5:7. „To byl vynikající zápas. Chybělo hodně málo. Vzpomínám si, že jsem tam dobíhala kraťas a rozhodčí mi odpískal dvojí dopad míčku. Tohle rozhodnutí jsem takhle úplně neviděla, ale finále bylo pro mě výborný výsledek a chybělo maličko,“ popisovala.

V závěru loňského roku prohrála pět zápasů v řadě, ale nějakou krizi si úplně nepřipouštěla. „I když jsem třeba prohrála, tak jsem se snažila z toho zápasu něco naučit. Zjistila jsem třeba, že něco nefunguje a že na tom musím zapracovat,“ přemýšlela hráčka, kterou trénuje její otec Milan.

Na Vánoce vyrazila Bayerová na Nový Zéland, kde na turnaji v Tauranze postoupila až do finále. „Na Novém Zélandu mám jednu kamarádku z univerzity, se kterou jsem byla v týmu. Tak jsem jí navštívila a chodila mi pak na turnaji fandit,“ usmívala se. V semifinále tamního turnaje dotovaného 25 000 dolary, otočila Bayerlová téměř ztracený zápas, kdy proti osmnáctileté Australance Catherině Auliaové prohrála první set 4:6, ve druhém setu ztrácela už 2:4 a soupeřka navíc vedla při svém podání 40:15. „Tam jsem se nějak zakousla a řekla si: ‚Tak tobě to nedám!’“

Ve finále pak prohrála s Kanaďankou Katherine Sebovovou. Ta v kvalifikaci na grandslam v Melbourne vyřadila Lindu Noskovou a nakonec postoupila do hlavní soutěže. „Míče hrála hodně brzo po odskoku a v prvním setu jsem neměla šanci. Ve druhém setu jsem si už na její hru zvykla a chyběl mi jen kousek,“ vzpomínala.

Po turnaji se Bayerlová posunula už na 326. místo na světě, ale vzhledem k tomu, že loni začínala sezónu až v květnu, má česká tenistka dobrou šanci se posunout žebříčkem vzhůru a třeba si i zahrát kvalifikace nadcházejících grandslamů v Paříži a ve Wimbledonu. „Tenhle rok je můj rok. Udělám maximum, abych si mohla zahrát na grandslamech,“ říkala odhodlaně.

Po turnaji na Novém Zélandu zkusila vyrazit i na šedesátku do hlavního města Austrálie Canbery, kam se ale nedostala ani do kvalifikace a zahrála si tak na turnaji jen čtyřhru, v níž postoupila do čtvrtfinále. „Už jsem tady byla, tak jsem to tam zajela zkusit. Byla jsem ale hodně pod čarou a nevyšlo to.“

Bayerlová hraje výborně i čtyřhru, kde je aktuálně ve světovém žebříčku na 205. místě na světě. Řada dalších Češek se v poslední době na čtyřhru začala více specializovat, v Melbourne si hlavní soutěž v deblu zahraje Miriam Kolodziejová, dobrý deblový žebříček mají nyní i Anastasia Detiuc a Jesika Malečková. „Dovedu si představit, že bych jednou hrála hlavně čtyřhry, ale zatím to rozhodně neplánuji. Zatím chci hrát na turnajích vždycky dvouhru i čtyřhru.“

V Melbourne trénuje s vynikajícími hráčkami a také sleduje zápasy těch, od kterých se může něco naučit. „Ještě tu pár dní zůstanu a pak poletím domů. Odfrknu si trochu s rodinou a vrhnu se znovu na turnaje. Ještě přesný plán nemám, chtěla bych hrát turnaje nějaké vyšší kategorie, ale na turnaje WTA se ještě nedostanu. Hlavní cíl je, abych si zahrála kvalifikaci na grandslam v Paříži, pro to udělám všechno,“ říká na závěr čtyřiadvacetiletá Michaela Bayerlová.