Zaslíbený rok 2022. Šebestová získala premiérový double i díky pohodě při vaření
Ivana Šebestová se letos stále více zapisuje do přehledu šampionek na ženském okruhu ITF. Jednadvacetiletá Češka opanovala minulý týden obě soutěže na antukové patnáctce v Heraklionu, aktuálně tak má ve sbírce už jednu singlovou a tři deblové trofeje. O svém úspěchu na řeckém ostrově Kréta, výrazně zlepšených výkonech ve čtyřhře i pohodovém bydlení v dějišti turnaje se rozpovídala v rozhovoru pro Tenisový svět.
Co pro vás turnajový double z Heraklionu znamená?
Znamená to pro mě moc, jsem za to moc ráda. Když jsem cestovala do Heraklionu, vůbec jsem nemyslela na to, že bych mohla získat dva tituly. Je to pro mě impuls k další práci.
V prvních dvou zápasech jste neztratila ani set – nejprve jste porazila Švýcarku Marii Mettrauxovou 6:1, 6:3 a poté Rumunku Mariu Saru Popaovou 6:4 a 7:5. Jak jste viděla tato utkání?
V prvním zápase jsem chytila začátek, byla jsem odvážná a dobře jsem servírovala, naopak soupeřka byla trochu zaskočená. Tempo jsem udržela až do konce zápasu. Ve druhém kole už to bylo trošku složitější. Na začátku jsem prohrávala 0:4, soupeřka mi nedala moc šancí a neudělala žádnou zbytečnou chybu. Trefovala všechno, na co sáhla. Čekala jsem, kdy mi dá šanci, abych mohla ukázat, co umím. To se stalo za stavu 0:4 a svou šanci jsem využila. Soupeřka v koncovce prvního setu znervózněla, já jsem byla odvážná a chodila jsem do toho. Skoro to samé se stalo ve druhém setu, jen ten náskok soupeřky nebyl tak velký.
Ve čtvrtfinále jste hrála s Italkou Giuliou Tedescovou, které jste v první sadě nadělila kanára. Nakonec jste ale zápas zachraňovala až v koncovce třetího setu…
V prvním setu jsem hrála přesně to, co jsem měla. Soupeřka ze mě byla trošku vydeptaná a nevěděla, čím mě porazit. Ve druhé sadě jsem ale začala pasivně a ona toho využila. Od té doby jsme se až do konce tahaly. Soupeřka předvedla klasickou italskou hru. V zápase jsem bojovala s pomalejším povrchem, ale nakonec to nějak dopadlo. Závěr jsem zvládla lépe psychicky i fyzicky, nebála jsem se hrát aktivně, což rozhodlo (Šebestová ve čtvrtfinále zvítězila 6:0, 4:6 a 7:5, pozn. red.).
V semifinále byla vaší protivnicí Ukrajinka Oleksandra Olijnykovová, vyrovnaný duel byl za stavu 4:3 pro vás ve třetí sadě přerušen. Jaké panovaly na místě podmínky?
V sobotu i v neděli hodně foukalo, nebylo pěkné počasí, bylo deštivo. Podmínky byly naprosto odlišné od předchozích tří dnů, takže to bylo komplikovanější. Soupeřku jsem brejkla na 4:3 díky tomu, že jsem hrála proti větru a ona udělala pár chyb navíc. Poté byl zápas přerušen a další den jsem si to už na svém servisu pohlídala (Šebestová postoupila do finále po výhře 5:7, 6:4 a 6:4, pozn. red.).
Po dohrávce semifinále vás čekalo finále proti domácí držitelce divoké karty Eleně Korokozidiové. Po vydařené první sadě jste v tiebreaku druhého setu čelila setbolu. Jak jste prožívala finále, v němž jste nakonec triumfovala 6:0 a 7:6(6)?
Zápas byl pro mě celkově zvláštní, protože jsem v ten samý den dohrávala ještě semifinále. A už koncovka semifinále pro mě byla psychicky velmi náročná. Potom jsem měla jen deset až patnáct minut na to, abych se připravila na finále. Na druhou stranu jsem využila toho, že jsem byla rozehraná. Naopak soupeřka nebyla moc srovnaná s panujícím větrem, a proto chybovala. Ve druhém setu už z ní ale byla úplně jiná hráčka – obě jsme hrály aktivně a rychle. Zvládla jsem to na jedničku. Jsem za to moc ráda, protože v koncovce to bylo hrozně těžké a byla jsem moc nervózní.
Jak byste popsala odvrácený setbol v tiebreaku druhého setu a poté váš proměněný mečbol?
Na její setbol jsem udržela míč ve hře a ona udělala chybu. Za stavu 6:6 jsme hrály dlouhou krosovou výměnu, já jsem nakonec zahrála po lajně, naběhla jsem si na síť a trefila vítězný volej. Byla to taková akce, že jsem sama byla překvapená. (směje se) Po zápase za mnou přišel jeden Slovák a řekl: Na to, že jste baba, tak klobouk dolů, že jste zahrála takový volej! A při mečbolu jsme šly do výměny a já jsem byla trpělivější než soupeřka.
V Heraklionu jste ovládla i čtyřhru po boku Němky Silvie Ambrosiové, během necelého týdne jste tak absolvovala celkem devět utkání…
Turnaj byl celkově náročný, bylo tam i dost přerušení. Se silami to nebylo vůbec špatné, sama sebe jsem tím překvapila. Jsem spokojená.
Loni jste měla v deblu na okruhu ITF bilanci jedné výhry a deseti porážek, letos jste na tom výrazně lépe a na kontě máte už tři deblové tituly. Co se stalo?
Čtyřhra mě od malička moc baví, takže na turnajích jsem ji hrála, jak to šlo. Kvůli zranění jsem se ale čtyřhře nějakou dobu příliš věnovat nemohla. Zároveň jsem nenašla správnou parťačku, která by mi sedla lidsky i herně. Teď se to sešlo super a jsem za to moc ráda.
Se Silvií Ambrosiovou jste hrála úplně poprvé. Jak jste se daly dohromady?
Známe se, je to super holčina, shodou okolností jsme proti sobě hrály finále v Šarm aš-Šajchu, kde jsme s Japonkou Hiromi Abeovou získaly titul. Silvia umí hrát deblově, podporovaly jsme se navzájem, což je pro mě v deblu nejdůležitější.
Jaké máte plány pro následující týdny?
Odehraju ještě jeden turnaj v Heraklionu, poté budu jeden až dva týdny doma. A o dalším plánu se rozhodnu teprve tento týden. Jedna možnost je hrát pětadvacítku v Trnavě a poté šedesátku v Bratislavě, druhá možnost je odletět někam dál.
Do Heraklionu jste cestovala sama, nebo vás někdo doprovázel? A jak se vám tam líbilo?
Na turnaji jsem sama. Heraklion mám moc ráda, hrála jsem tady už několikrát. Resort není přímo v Heraklionu. Já navíc bydlím mimo resort, takže je fajn, že se můžu věnovat i něčemu jinému než tenisu. V apartmánu si třeba ráda něco uvařím.
