Zaslíbené Pardubice. Od začátku turnaje jsem měl formu, říká šampion Bartoň
Až do minulého týdne bylo jeho maximem na mužských turnajích pouhé osmifinále, pak ale Hynek Bartoň senzačně ovládl antukovou pětadvacítku v Pardubicích. Osmnáctiletý český talent tedy uspěl na stejném místě, kde v srpnu opanoval prestižní Pardubickou juniorku. Premiérový triumf mezi dospělými vynese Bartoňovi 25 bodů do žebříčku a raketový vzestup z patnácté do osmé stovky světového pořadí.
Jak jste se cítil bezprostředně po vítězství na turnaji?
Měl jsem velkou radost a ulevilo se mi, že jsem to zvládl a dohrál.
Do turnaje jste vstupoval s tím, že vaším dosavadním maximem na mužských turnajích bylo druhé kolo. Jaké jste měl cíle?
Všichni jezdí na turnaj, aby ho vyhráli. A já jsem měl stejný cíl. Navíc jsem věděl, že tady v Pardubicích mi to jde.
Do turnaje jste vstoupil zápasem s Tomášem Lánikem ze Slovenska, kterého jste přehrál 6:4 a 6:2. Cítil jste už v prvním kole, že byste mohl výrazněji uspět?
Asi ano. Zjistil jsem, že mi to vážně jde, že mám formu a že bych na turnaji mohl dojít daleko.
V osmifinále vás čekal Matthew William Donald, kterého jste porazil 6:2 a 6:4. Co na tohoto soupeře platilo?
S Matthewem se známe dlouhá léta, je stejný ročník, takže jsme spolu hráli už od dvanácti. Mám proti němu velmi špatnou bilanci, vždy byl lepší než já, ale ten den jsem hrál výborně a byl jsem lepší.
Pro vás nejdůležitější zápas na turnaji bylo čtvrtfinále s dalším Čechem Andrewem Paulsonem. V rozhodujícím setu jste prohrával 3:5, poté jste v tiebreaku dokonce odvracel dva mečboly. Jak toto utkání hodnotíte?
První dva sety jsme ani jeden nehráli úplně nejlépe. Ve třetím setu jsme oba brutálně zvedli úroveň hry a začali hrát dobrý tenis. Za stavu 3:5 jsem doufal, že mi dá šanci na returnu. A šance přišla. V tiebreaku už se mohlo stát cokoliv. Při mečbolech jsem pouze doufal, že to nějak dopadne, což se i stalo.
Nevzal vám zmíněný zápas, který trval dvě hodiny a 38 minut, příliš mnoho sil?
Vůbec ne. Mám dobrou kondiční přípravu. Byl jsem samozřejmě trochu unavený, ale pak jsem se v klidu vyspal, vystrečoval a byl jsem v pohodě.
V semifinále vás čekal Toby Alex Kodat, nad kterým jste zvítězil po setech dvakrát 6:2. Cítil jste v utkání jasnou převahu?
S Tobym to bylo docela jednoznačné, ale druhý gem jsme hráli snad 20 minut. Tam jsem to zlomil. Hrál jsem opravdu dobře, sedělo mi i to, že má Toby jednoručný bekhend.
Vaším soupeřem ve finále byl třetí nasazený Felix Gill z Velké Británie, kterého jste po velké bitvě udolal dvakrát 7:5. Jak jste se cítil před vaším prvním finále mezi muži?
Nervózní jsem určitě byl, ale šel jsem do toho s tím, že mám formu, že si věřím a že budu hrát uvolněně, což se mi i povedlo. Z mé strany to byl dobrý zápas, i když jsem v obou setech vedl 5:2 a nebyl jsem schopný to dohrát. Bylo to dost náročné, ale nakonec mi to nějak vyšlo.
Probíral jste svou taktiku na Gilla i s Jakubem Menšíkem, který Britovi podlehl v pardubickém čtvrtfinále?
S Kubou Menšíkem jsme dobří kamarádi a debloví parťáci, takže jsem ho přišel povzbuzovat a věděl jsem, jak Gill hraje. Díval jsem se ještě na záznamy, abych věděl, co od soupeře čekat.
S Jakubem Menšíkem jste nenastoupili do semifinále čtyřhry proti pozdějším vítězům turnaje Matyášovi Černému a Dominikovi Rečkovi. Co stálo za tímto rozhodnutím?
Kuba měl nějaký problém s palcem na noze, a proto nemohl hrát. Doufám, že bude v pohodě pro turnaj v Prostějově, abychom tam spolu mohli nastoupit.
Před turnajem v Pardubicích jste hrál juniorské US Open, kde jste se probojoval až do čtvrtfinále. Jak se vám povedlo přesunout z tvrdého povrchu na evropskou antuku?
Amerika mi určitě vyšla, byl to dobrý týden, jen se mi to ve čtvrtfinále nesešlo (Bartoň prohrál se světovou jedničkou Danielem Vallejem z Paraguaye 4:6 a 2:6, pozn. red.). S přizpůsobením se povrchům celkově nemám problém, hned za pár dnů jsem byl připraven hrát na antuce.
Jaké jsou vaše další plány?
Do konce roku odehraju ještě pár futurů (mužských turnajů ITF, pozn. red.). Po Prostějovu si dám určitě chvilku volno. Chtěl bych hrát jenom mužské turnaje, juniory už mám za sebou. Pardubice jsou pro mě určitě velkým nakopnutím do budoucna.
Mohl byste se na závěr ještě více představit tenisovým fanouškům a zmínit se o vašich koníčcích, tenisových cílech a vzoru?
Mým největším koníčkem jsou všechny ostatní sporty, protože jsem všeobecně zaměřený. V tenise bych chtěl dosáhnout svého limitu, který zatím nejsem schopný sám určit. Vzor úplně nemám, nejsem na někoho úplně zaměřený, ale pokud bych si měl vybrat, pak by to byl Dominic Thiem.