Triumf ve Wimbledonu je speciální! A místa na trofeje máme ještě dost, hlásí šampionky K+S

V mnoha ohledech speciální finále zažily Kateřina Siniaková s Barborou Krejčíkovou. Po čtyřměsíční pauze zaviněné zdravotními problémy konečně spojily síly a rovnou ovládly nejslavnější tenisový turnaj světa. Populární Češky navíc tentokrát odehrály finále na centrálním dvorci v All England Clubu (v roce 2018 slavily titul „pouze“ na kurtu číslo 1).

A pro Krejčíkovou bylo finále výjimečné i díky tomu, že jí přímo na místě fandili rodiče, kteří se nakonec nechali přemluvit a do Londýna se vydali. Mohli tak sledovat, jak jejich dcera spolu s parťačkou Siniakovou získaly už pátý grandslamový titul do společné sbírky (Roland Garros 2018 a 2021, Australian Open 2022, Wimbledon 2018 a 2022).

Jakým zážitkem je finálový triumf na wimbledonském centrkurtu?
BK: Bylo úžasné, že jsme se na centr dostaly a mohly jsme si tam zahrát finále. Moc jsme se na to těšily a chtěly jsme si to užít. Finále mužů se docela natáhlo, takže jsme dlouho čekaly, ale pak jsme na kurtu hned ukázaly, kde je naše síla. Od prvního do posledního míče jsme byly lepším týmem. Jsem ráda, že se nám to podařilo a jsme znovu grandslamové šampionky. Navíc ve Wimbledonu, kde je to ještě speciálnější.

Za stavu 4:4 a 30:0 ve druhé sadě jste uspěly v nádherné výměně, kterou Bára zakončila vítězným forhendem křížem. Katko, vy jste se poté Báře skutečně uklonila?
KS: Ano, byl to super úder! Na síti se snažím být co nejníž a jsem ráda, že mě míček netrefil. (usmívá se)

Finále i semifinále jste zvládly ve velkém stylu. Co se změnilo oproti předchozím utkáním, v nichž vás soupeřky potrápily o poznání více?
KS: To nejlepší jsme si nechaly až na později. (usmívá se) Ne, samozřejmě každý den a každý zápas je jiný. Některé zápasy se nevyvíjely nejlíp, což ale závisí i na výkonu soupeřek. Vyplatilo se, že jsme bojovaly až do konce. To je nejdůležitější.

V čem je právě triumf na grandslamu jedinečný?
BK: Vždy je hezké přidat další titul a vždy je to výjimečné, protože turnaj je pokaždé jiný, jsou tam jiné zápasy, jiné momenty, prožíváme jiné pocity a ne vždy se nám daří. Je to těžké poskládat tak, abychom vyhrály všech šest zápasů za dva týdny.

Na společném kontě máte už pět grandslamů, dále titul z Turnaje mistryň či zlato z olympijských her. Zbývá vám na nové přírůstky do sbírky ještě místo?
KS: Já už jsem neměla místo ani na Paříž, takže jsem musela upravit výstavku. Nicméně místo se najde vždy. (usmívá se)

BK: Místa je hodně! Budeme se snažit, aby nám to vycházelo i dál a abychom vyhrávaly další a další trofeje.

KS: Raději nemít místo a mít trofeje! (směje se)

BK: Přesně tak!

Báro, v rozhovoru na kurtu jste se doznala, že na finále poprvé dorazili i vaši rodiče. Jak bylo náročné je přemluvit?
BK: Bylo to velké přesvědčování. Psala jsem jim, že by mohli přijet, ale oni říkali, že nechtějí. Musela jsem do toho zapracovat oba bráchy, aby jim domluvili a donutili je přijet. Jsem ráda, že to vyšlo a že mě rodiče poprvé viděli hrát grandslamové finále. Říkali mi, že se bojí, aby mi nepřinesli smůlu. Já jsem jim ale odpověděla, ať se nebojí, že to zvládneme. Byla jsem moc ráda, že přijeli, viděli finále na vlastní oči a byli na wimbledonském centrkurtu. Byla to pro mě hrozně velká motivace a pro nás všechny obrovský zážitek.

Teď vás čeká večeře šampionů a šampionek. Čím je tato událost výjimečná?
KS: Je to krásné a něco navíc, co tak často nemáme. Většinou totiž chodíme ve sportovním oblečení. Je pro nás čest, že jsme si účast zasloužily, že se tam můžeme ukázat a užít si to.

Šaty máte připravené?
BK: Ano, šaty jsme dnes vybraly, jsou hezké! (usmívá se)