Strhující bitva na centrkurtu. Prošoupala jsem si tenisky! líčí hrdinka Bouzková

Na podobný zápas může vzpomínat ještě za řadu let! Marie Bouzková se střetla na posvátném centrkurtu ve Wimbledonu se světovou dvojkou Ons Džabúrovou a favoritce hlavně v prvním setu pořádně zatápěla.

Ještě zkraje třetí sady zvedla Bouzková fanoušky ze sedadel, když zázračně ovládla výměnu, při níž si pomohla i úderem na zemi. Pak už ale převzala nadobro kontrolu nad utkáním Džabúrová, jež si dokráčela už pro desátou výhru v řadě.

Centrální kurt jste opouštěla s úsměvem, s porážkou jste evidentně smířená i teď. Jaké emoce prožíváte?
I když jsem prohrála, zápas jsem si moc užila. Bylo to moje první čtvrtfinále na grandslamu a rovnou na centrálním dvorci na Wimbledonu. První set byl super, ale věděla jsem, že je přede mnou pořád ještě kus práce. Snažila jsem se nemyslet dopředu, jít míč po míči. Nevyšlo to. I tak beru turnaj velice pozitivně. Myslím, že jsem toho tady za více než týden zvládla strašně moc. Musím si z toho vzít jen to nejlepší a zase se posouvat dál.

Vaše tuniská přemožitelka je známá svým dost unikátním herním stylem. V čem je nejvíc nepříjemná?
Jak mění rytmus a neskutečně čte hru. Od začátku druhého setu vždycky byla tam, kde měla být a znepříjemnila mi výměny kratšími čopy a kraťasy. Když vedla, ještě víc roztáhla křídla a chvílemi vymýšlela až skoro exhibici.

Po mečbolu jste si s Džabúrovou poměrně dlouho povídaly v objetí u sítě. Jak vypadala vaše konverzace?
Řekly jsme si toho docela dost. Nejdřív mi pogratulovala k turnaji, že se určitě ještě tak daleko a třeba i dál dostanu. Pak mi pochválila ten hezký míček, že to byla nejlepší výměna zápasu (Bouzková navzdory pádu na zem vyhrála fiftýn a získala vedení 40:0 ve druhém gemu rozhodujícího setu, pozn. red.). Já jí taky pogratulovala a řekla jsem jí, že jsem si kvůli ní prošoupala tenisky, jak mě pořád honila po kurtu. Když jsem servírovala za stavu 4:3 v prvním setu, cítila jsem se jako na ledě. Jak byl kurt uprostřed víc vyšlapaný a já pořád startovala dopředu na její kraťasy, ošoupaly se mi podrážky. A když jsem stoupla na trávu, neměla jsem se o co zapřít. Dva gemy do konce prvního setu mi přišlo, že bruslím. Možná jsem si ale měla ty ošoupané tenisky nechat, jenže já jsem si je po setu vyměnila. Už víme, kde byla chyba. (směje se)

Celé utkání bylo nádherné, vrcholem ale byla fantastická výměna, kterou jste vybojovala fiftýn na 40:0 ve druhém gemu třetího setu. Zkusíte ji popsat z vašeho pohledu?
Natahovala jsem se na smeč, pak jsem ležela, pak jsem běžela na kraťas a prohazovala. V té výměně se stalo úplně všechno. Bylo to krásné.

Na takový moment asi nezapomenete do konce života…
Nezapomenu. Ani to, co následovalo pak. Lidé mi tleskali, byl to krásný moment. Asi nejlepších deset vteřin mého života.

Jak hodnotíte zkušenost s wimbledonským centrkurtem?
Hodně jsem si užila příchod chodbou ke kurtu, kolem kavárny pro členy klubu a hosty. Jsou tam hezké obrazy, z těch prostorů čiší historie. A potom mě zaujal takový zvláštní potlesk lidí. I když celé hlediště aplaudovalo a jásalo po mé povedené výměně ve třetím setu, pořád to znělo tak nějak decentně.

Které další zážitky z letošního Wimbledonu si ještě odnesete?
Hlavou mi létají všechny proměněné mečboly od prvního kola. Fakt ani nevím, jak jsem byla schopná jít každou noc spát, protože emocí bylo strašně moc. Dny mi utíkaly velmi rychle, měla jsem pocit, že jsem nonstop na kurtu, nonstop zažívám nějaké emoce. Už se těším, až budu doma, nechám si všechno projít hlavou a zklidním se. Z tohoto zápasu i celého turnaje si odnesu řadu pozitiv. Budu nadále tvrdě pracovat a doufám, že dostanu další podobnou šanci.

Grandslam

Wimbledon (GBR, 40 350 000 GBP, tráva)
Čtvrtfinále dvouhry žen
MARIE BOUZKOVÁ (66.) – Ons Džabúrová (TUN, 2.) 6:3, 1:6, 1:6