Lepší plánování, herní vabank i obavy. Co si myslí Češi o supertiebreaku na grandslamech?
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z PAŘÍŽE – Ještě loni Barbora Krejčíková udolala v semifinále Roland Garros Marii Sakkariovou 9:7 ve třetím setu, nyní už ale něco podobného možné není. Grandslamové turnaje se (alespoň pro letošek) dohodly na sjednocení pravidla o rozhodující sadě, kde se bude hrát za stavu 6:6 supertiebreak. A čeští účastníci pařížského Roland Garros našli na jednotné volbě pořadatelů nejeden zajímavý aspekt.
Australian Open 2020 bylo prvním grandslamem, na němž v závěrečném setu přišel na řadu za stavu 6:6 supertiebreak do deseti bodů (s rozdílem alespoň dvou míčů). A letos v březnu se po obsáhlých diskusích stala právě tato varianta společnou pro všechny grandslamy.
„Ani jsem nevěděla, že to změnili, asi musím víc sledovat pravidla,“ usmívala se na Roland Garros Kateřina Siniaková, jež má se supertiebreakem bohaté zkušenosti díky čtyřhrám na akcích WTA. Tam ale supertiebreak zcela zastupuje závěrečné dějství.
„Není nic příjemného, když člověk bojuje tři hodiny a pak to musí rozhodnout takovýhle tiebreak. Myslím, že o dva gemy je to férovější,“ přiznala šestadvacetiletá Češka. „Ale holt to takhle zvolili, tak to musíme hrát.“
Rozhodující supertiebreak už si na Roland Garros vyzkoušela juniorka Nikola Bartůňková, která v prvním kole udolala americkou kvalifikantku Sonyu Macaveiovou 3:6, 7:6(1) a 7:6(8). „Desítka je takový vabank, každý míč je v ní důležitý,“ uvědomuje si vycházející hvězda českého tenisu.
Roli ve volbě francouzských (a dalších) pořadatelů hrálo i plánování zápasů. Pro hráče a hráčky určitě není příjemné, když na svůj mač čekají o mnoho hodin více, než původně očekávali. „Nikdy nevíte, jestli se rozcvičovat, nebo ne. Bylo to zbytečně dlouhé, takže jsem určitě pro supertiebreak,“ nechala se slyšet bývalá světová jednička Karolína Plíšková.
Další nespornou výhodou sjednocení je, že tenisté a fanoušci nemusejí přemýšlet, jak že se to vlastně hraje. Ještě loni totiž platil na každém grandslamu poněkud kuriózně jiný systém pro závěrečnou sadu – v Austrálii supertiebreak za stavu 6:6, v Paříži maratón o dva gemy, na Wimbledonu tiebreak při skóre 12:12 a na US Open tiebreak za stavu 6:6 (čili klasický set).
„Jsem rád, že se všechny grandslamy domluvily a udělaly společné rozhodnutí, protože to bylo všude jinak,“ těší dvacetiletého Jiřího Lehečku, který se na grandslamech dospělých teprve rozkoukává.
To Lucie Hradecká má zkušeností na rozdávání, pouze na Roland Garros startovala už po sedmnácté! „Nebudeme muset přemýšlet, jestli se hraje o dva gemy, nebo se supertiebreakem. I pro fanoušky je to lepší, nebudou zmatení,“ poznamenala sedmatřicetiletá deblistka.
Nicméně Hradecká a s ní také Plíšková by své zápasy rády rozhodovaly dříve než ve zrádném supertiebreaku. „Doufám, že se do něj vůbec nedostanu,“ doplnila za obě k tématu Plíšková.