Běž, věř ve svoji hru a užij si to, řekl otec Kolářovi. Ten se pak úspěšně kvalifikoval!

Zdeňku, na sedmnáctý pokus vám to vyšlo, poprvé jste v hlavní soutěži grandslamu. Jak se cítíte?
Sedmnáctý? Já to ani nepočítám, ale každopádně jsem rád, že se mi to dnes povedlo.

Na kurtu jste opět vypadal sebejistě. Hrálo se vám dobře?
Musím říct, že dnes jsem zahrál asi nejlepší zápas z těch tří, hlavně ten začátek. Nastoupil jsem opravdu výborně, vůbec jsem nekazil, hrál rychle. Až do stavu 4:2 ve druhém setu si nemám co vyčítat. Franco je výborný hráč, má poslední dobou skvělé výsledky, vyhrál challenger. I tady porazil výborné soupeře, takže jsem pořád věděl, že to nebude nic jednoduchého.

Byl v zápase vůbec z vaší strany nějaký horší moment?
Když mě soupeř brejkl na 4:4 ve druhém setu. Naštěstí jsem si to ale dokázal pohlídat.

Vaše forma má stoupající tendenci, povedl se vám životní úspěch v podobě účasti v hlavní fázi grandslamu. Co jste změnil ve své přípravě?
Přípravu jsem nijak radikálně nezměnil, spíš mi asi dospělo tělo tím, že dokážu zahrát více dobrých zápasů v řadě za sebou. To se mi před pár roky nedařilo, a i když jsem mohl trénovat sebevíc, tak potom na turnaji to bylo něco jiného. Dojížděl jsem většinou na únavu, nechci říct na kondici, protože tu jsem měl dobrou. Ani teď jsem nezměnil nic oproti tomu, co jsem předtím roky dělal. Teď už prostě dokážu vydržet víc a na tom levelu vydržím více dní po sobě.

Měl jste na své poměry výborný servis. Zaměřil jste se v tréninku na něj?
Servis jsem hodně trénoval minulý týden. Táta mi něco doporučoval, co a jak bych měl dělat. Samozřejmě všechny servisy nezahraju přesně, jak bych měl, ale snažím se to hlídat a dodržovat rady, které mi táta dává. Je to ve vlnách, některé období mi ten servis jde, některé ne. Snažím se praktikovat rady z tréninků, což jsem dnes dělal, a vyšlo to.

Mluvili jste s otcem, jakožto trenérem, i o mentálním nastavení před třetím kolem kvalifikace?
Ne, na tohle téma nedošlo. On teď ví, co mi má kdy říci a co kdy zase ne. K zápasu se připravuju hlavně já, takže jsme s otcem dělali to, co vždycky. Paradoxně možná dneska mi dal větší volnost, nebo aspoň jsem to tak cítil, že jsem si připravil to, co jsem já uznal za vhodné a on mě v tom podpořil. Řekl mi, ať věřím ve svoji hru a jdu si to užít – úkolem bylo hrát nátlakový tenis a to jsem plnil.

Nevyvedla vás z míry ani delší pauza na ošetření ze strany soupeře ve druhém setu za stavu 2:1?
Franco je super kluk, ale upřímně vím, že tohle dělá. Hrál jsem proti němu čtyřhru i dvouhru v Rakousku a on tohle dělal. Tak trochu jsem s tím dnes počítal. Takové věci mě ale vůbec nerozhodí, nic to se mnou nedělá, člověk si maximálně na tři minuty déle odpočine a to je celé.

Jak si teď užijete vítězný zápas, budete slavit?
Žádnou oslavu nechystám. Sice je za mnou úspěšná kvalifikace, ale pořád jsem v turnaji. Zítra půjdu trénovat s tátou, poladíme pár věcí. Každopádně se budu připravovat tak, jako bych byl v turnaji. Jednak na nějaké velké slavení nejsem a zároveň vím, že mě čeká další zápas a musím makat dál. 

Máte v hlavě vysněného soupeře pro 1. kolo?
Ani jsem los neřešil, prostě uvidíme, jak to vyjde. Dnes si užiju vítězný den, počkám na los a nějak to dopadne.

Roland Garros, Paříž (FRA, 43 600 000 EUR, antuka)
Finále kvalifikace mužů
Franco Agamenone (ITA, 155.) – ZDENĚK KOLÁŘ (136.) 3:6, 4:6