Tenisová divočina ve Rwandě? Nikoliv, ale zázraky nečekejte

„Když mi bylo řečeno, že pojedu do Rwandy, představovala jsem si, že budeme spát někde ve křoví a nebudeme mít co jíst. (směje se) Samozřejmě to tu není jako v Evropě, ale máme tu vše, co potřebujeme,“ popsala své pocity Nikola Břečková.

Ta už ovšem hrát na juniorském okruhu nemůže, v Kigali tedy figuruje jen jako doprovod. „Jsem tu s jednou holčinou z Ruska, která trénuje se mnou v akademii. Sama by to tu asi nezvládla, tak jsem sem letěla s ní,“ uvedla. Nicméně její svěřenkyni Arinu Valitovovou byste pod ruskou vlajkou hledali jen marně, v současnosti reprezentuje karibské souostroví Svatý Kryštof a Nevis.

Špatná reputace Rwandy se s touto zemí stále nese, a to přesto, že od genocidy z devadesátých let uběhlo už více jak čtvrtstoletí. Kriminalita je tam stále problémem, na druhou stranu oproti zbytku Afriky se drží na relativně nízké úrovni (83. místo v žebříčku GPI).

„Určitě se tu cítíme v bezpečí. U hotelu jsou dva hlídači, a to 24 hodin denně. To stejné v tenisovém areálu. Taktéž na ulicích dohlíží na pořádek spousta policistů,“ nechala se slyšet česká tenistka, které v současnosti náleží 896. pozice v rankingu WTA.

Teď ale k tenisu, jenž v Africe příliš velkou tradici nemá. „Kurty jsou docela děsivé. (směje se) Byly jsme trénovat v pěti různých klubech, všude ale byly na dvorcích díry a míčky odskakují, jak se jim zachce. Možná je to i nadmořskou výškou, která je skoro 1600 metrů nad mořem. K tomu jsou lajny betonové. Dá se na to zvyknout, ale je to docela divočina.“

Přestože kvalita kurtů není nikterak oslnivá, další faktory už podle Břečkové snesou ta nepřísnější měřítka. „Organizace turnaje je bez problémů. Dokonce i na kvalifikačních zápasech jsou rozhodčí, takže za to určitě palec nahoru,“ pochválila pořadatele tenistka z Olomouce.

A celkově by návštěvu Rwandy doporučila. „Jsem z ní nadšená. Možná je to tím, že jsem opravdu neměla žádná očekávání, ale moc se mi tady líbí. Lidé jsou moc milí a příjemní. Mají se hůře než v Evropě, ale připadají mi spokojenější. Byla jsem dvakrát v Indii a oproti ní je Rwanda naprosto civilizovaná a moderní země. Je to jiný svět, který stojí za to vidět!“ uzavřela.