Jsem nadšený, dřel jsem na to celý život! raduje se úspěšný kvalifikant Lehečka
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MELBOURNE – Co nevyšlo v New Yorku, podařilo se v Melbourne. Jiří Lehečka proměnil svůj druhý kvalifikační pokus na grandslamu v postup do hlavní soutěže, tedy mezi elitních 128 tenistů. Třísetové vítězství nad Kazachem Dmitrijem Popkem na Australian Open se nerodilo lehce, dvacetiletý Lehečka však po nevydařeném prvním dějství upravil taktiku, pozvedl úroveň hry a nakonec dokráčel k vysněnému úspěchu. „Tenis hraju právě proto, abych byl schopen startovat co nejvíce v hlavních soutěžích na grandslamu,“ hlásil na tiskové konferenci Lehečka.
Před třemi lety prošel v Melbourne Parku do čtvrtfinále juniorky, nyní už čeká na Jiřího Lehečku hlavní soutěž turnaje dospělých. Svěřenec Michala Navrátila se v pátečním finále kvalifikace popral jak s počáteční nervozitou, tak s atmosférou duelu, v němž skolil svého kazašského kamaráda Dmitrije Popka (4:6, 6:3 a 6:3).
Jak se více než dvě hodiny po konci utkání ohlížíte za dnešním úspěchem?
Jsem nadšený, protože jsem na to dřel celý život. Tenis hraju právě proto, abych byl schopen startovat co nejvíce v hlavních soutěžích na grandslamu. A dnes jsem si to zajistil postupem z kvalifikace.
Do jaké míry jste byl z velkého zápasu nervózní?
Byl jsem nervóznější než obvykle, což se projevilo v prvním setu. S Dmitrijem se známe dlouho, jsme přátelé. Víme, co od sebe čekat, několikrát jsme spolu trénovali, jeden zápas jsme spolu odehráli (Lehečka loni v halovém Petrohradu zvítězil dvakrát 6:4, pozn. red.). Právě to možná jeho i mě svazovalo, nemohli jsme najít vlnu, jak se chytit a hrát nejlepší tenis. V prvním setu jsem nepředvedl dobrý výkon. Od druhého setu už jsem začal více dirigovat hru, zahrál jsem o dost lépe než soupeř. A ve třetím setu jsem na tom byl fyzicky lépe.
V první sadě se vám nedařilo na returnu druhého podání. Změnil jste po něm taktiku?
Něco jsem změnit musel. Dmitrij je rád, když se hrají výměny a když není pod tlakem. Zkusil jsem jít blíž k čáře a zrychlit hru už od returnu. Občas mi to vyšlo, právě i na brejkbol ve třetím setu.
Grandslamovou kvalifikací jste prošel na druhý pokus, loni na US Open jste při své premiéře neuspěl ve finálovém kole. Byla tato zkušenost v něčem přínosná?
Strašně moc mi pomohla. Tehdy jsem byl hodně nervózní, cítil jsem tlak. Tady jsem ho cítil taky, ale po prvním setu jsem se dopracoval k tenisu, kterým se mi dařilo ovládat výměny a získávat důležité body.
V hlavní soutěži můžete vyzvat řadu atraktivních soupeřů, jmenovitě třeba Nicka Kyrgiose, Grigora Dimitrova, Carlose Alcaraze, Jannika Sinnera či Francese Tiafoea. Máte nějaké preference?
Těžko říct. Jsou tam zajímavá jména, na která bych v prvním kole mohl narazit. Na druhou stranu tam jsou i přijatelnější varianty. Nemám nikoho, koho bych si vyloženě přál. Uvidím, co přinese los.
Kvalifikací v Melbourne prošel i Tomáš Macháč. Komunikovali jste spolu nějak?
Přáli jsme si hodně štěstí. A když máme čas, zafandíme si. Jsem rád, že se nám oběma povedlo postoupit. S Tomášem jsme kámoši, bavíme se dost, občas spolu hrajeme čtyřhru. Existuje mezi námi i zdravá konkurence. Je jedině dobře, když se můžeme navzájem motivovat a tahat nahoru.
Australian Open (AUS, 75 000 000 AUD, tvrdý povrch)
Finále kvalifikace
Dmitrij Popko (KAZ, 177.) – JIŘÍ LEHEČKA (143.) 6:4, 3:6, 3:6
