Reprezentovat Česko? Uvidíme, říká ukrajinská raketa Sačko po přelomové sezoně
Těžko byste poznali, že nehovoříte s Čechem. Vitalij Sačko od mala žije v Prostějově, přesto reprezentuje zemi svého původu – Ukrajinu. Čtyřiadvacetiletý rodák z Kremenčuku prožil přelomovou sezonu, posunul se o více než 150 míst v žebříčku ATP a probojoval se do kvalifikace Australian Open. Zda někdy v budoucnu nastoupí pod vlajkou České republiky, ale ještě neví.
Na konci minulé sezony uzavíral čtvrtou stovku světového rankingu ATP, v současnosti se nachází na 244. příčce a má jistou kvalifikaci na Australian Open. Ukrajinec Vitalij Sačko prožil famózní sezonu, během které se dvakrát probojoval do singlového finále challengerů a vyhrál turnaj v Bratislavě, jenž spadá do kategorie ITF.
„Sezonu hodnotím velice kladně. Nejlepší, co jsem kdy odehrál. Chci se nezastavovat a makat dál tak jako doteď. Doufám, že příští sezona bude ještě lepší,“ nechal se slyšet.
V rozhovoru pro Tenisový svět i popsal, co pro něj premiérová účast v kvalifikaci grandslamu znamená. „Samozřejmě jsem měl neskutečnou radost. Byli jsme s taťkou na turnaji a viděli jsme, co uhrané čtvrtfinále znamenalo. Možná to mělo vliv i na následné semifinále, byl jsem emocionálně vyhaslý,“ rozebral Sačko, co se mu honilo hlavou na challengeru v italském Forli.
A už se nemůže dočkat toho, jak k protinožcům zavítá. „Zatím jsem tam nebyl. Hodně lidí říkalo, že je tam pěkně. Grandslam byl mým snem od malička. Celou kariéru jsem na něm dřel, takže jsem rád, že se mi to podařilo,“ pochvaloval si.
Ve výčtu úspěchů, kterých letos ukrajinský tenista dosáhl, však jeden ještě zmíněn nebyl. Sačko poprvé v životě nastoupil do zápasu Davisova poháru, a to proti Norsku. „S Casperem Ruudem to byl neskutečný zážitek, byly plné tribuny. Hrálo se v Norsku, takže všichni fandili jemu. Já jsem se snažil zápas hlavně užít, neměl jsem co ztratit. Byly to pro mě skvělé zkušenosti,“ vzpomínal na listopadový souboj, ve kterém zkušenějšímu soupeři podlehl po setech 3:6, 2:6.
A kdoví, příště třeba bude válet už v dresu Česka. Před rokem si totiž zažádal o české občanství. „Od té doby se mi nikdo neozval. Ministerstvo na to má rok, takže očekávám, že každý den mi přijde dopis,“ usmíval se. Ohledně změny reprezentace se ovšem nechtěl unáhlit. „Uvidíme. Zatím občanství nemám, takže nemohu nic říct.“
