Titul po dvou letech a životní maximum na žebříčku! Monfils prožije v Londýně svou premiéru

Francouzský tenista patřil dlouho k hráčům, kteří jsou velmi blízko elitní desítce na mužském okruhu, ale jejich osudem je být "pouze" členy TOP 20. Až do této sezony. Zkušený Francouz ukazuje, že nikdy není pozdě a ke zlepšení může dojít i v relativně pokročilejším tenisovém věku, který nemusí být překážkou.

Ostatně, prokazují to i další hráči na okruhu, ale u Monfilse je to přeci jen ještě umocněnější tím, že nikdy nepatřil k hráčům, kteří by sbírali tituly nebo se dokázali prosadit natolik, aby se usadili v elitní desítce. A přesto prožije premiéru jako hrom, ke které mu dopomohl i zisk titulu na okruhu po více než dvou letech, když získal triumf v americkém Washingtonu.

Nebyl to však pouze tento titul, který mu k životnímu posunu na šesté místo světa dopomohl. Poprvé v kariéře si zahrál ve čtvrtfinále na Australian Open, stejně jako premiérově postoupil až do semifinále na US Open!

Ač i kvůli zdravotním problémům se starty šetřil a nehrál například na pařížském Masters či musel vynechat French Open a ve Wimbledonu vypadl hned v prvním kole (což se mu v této sezoně stalo také v Římě a Montpellieru), dokázal předvádět poměrně stabilní výsledky, které okořenil finálovými účastmi v Rotterdamu a Monte Carlu.

V Indian Wells a Miami postoupil shodně do čtvrtfinále, na Masters v Torontu byl dokonce v semifinále, stejně jako na turnaji v Tokiu, a postupnými krůčky navyšoval počet bodů v žebříčku a postupně se prokousával napřed do první desítky, posléze do první osmičky a nakonec až na šesté místo na světě.

Životní postavení na rankingu mu vyneslo i premiérovou účast v Londýně, kde nemá úplně nejhorší výchozí pozici ve skupině s Djokovičem, Raonicem a Thiemem. Na druhou stranu, trápí ho žebra, trápila ho nemoc, závěr sezony neměl ideální. Jak se popasuje s první účastí mezi mužskou smetánkou?