Krůček ke zlatu! Češky už vědí, co chtějí po finále slyšet

Tahle ruská dvojice je strašila od Wimbledonu, kde právě Kuděrmetovová a Vesninová české favoritky bolestivě vyřadily ve čtvrtfinále. Na olympiádě v Tokiu přišla sladká odplata.

První set semifinálového klání české duo K+S vyhrálo 6:3, jenže ve druhé sadě byly Rusky lepší a Krejčíková se Siniakovou se na chvíli ocitly psychicky dole. V tu chvíli ohromně pomohla hlavně podpora Pály, Špotákové a dalších členů českého týmu, kteří přišli zafandit. 

„Hlavní je se z toho nepos...“ věděla Barbora Krejčíková. 

Druhý set sice Češky nakonec prohrály, do rozhodujícího supertiebreaku už ale nastoupily s obrovskou chutí jako uragán a v obrovské euforii vyhrály celkově 6:3, 3:6 a 10:6. Můžou se tak těšit na jistou olympijskou medaili a nedělní souboj o zlato. 

Čím jste tohle těžké utkání zvládly?

KS: Bojovností, nechaly jsme tam všechno. Byl to strašně těžký zápas. Důležité bylo, že jsme chytly začátek supertiebreaku. Tam jsme hrály fakt dobře. Mám velkou radost.

Co jste rozebíraly před startem supertiebreaku na lavičce? Vypadalo to, že jste se tam po druhém setu navzájem dost uklidňovaly...

BK: Věděly jsme, že začnu na servisu, takže jsme se bavily, kde budu podávat (Krejčíková pak začala esem, pozn.) a co jak zahrajeme. Samozřejmě jsme se bavily i o tom, že budeme makat a bojovat a nedáme Ruskám nic zadarmo. Chtěly jsme hlavně odevzdat maximum. Tohle je o štěstí, hodně o štěstí. Stálo to při nás. Oplatily jsme jim porážku z Wimbledonu, která byla hodně těžká.

Hrály jste třetí supertiebreak na turnaji a potřetí vítězně, je v tom vaše síla?

KS: Koncentrace tam musí být stoprocentní, protože míčky jdou rychle za sebou. Rychle to utíká, každý balonek je důležitý. Snažily jsme se zahrát vše na sto procent. Nechtěly jsme ničeho litovat. Mám obrovskou radost.

Fedcupový kapitán Pála vás z tribuny nabádal, ať hrajete agresivně a nenenecháte se zatlačit do defenzivy. Jak bylo tohle důležité?

BK: Odvaha je hodně důležitá. Hlavní je se z toho nepos....jak říkal jeden náš stříbrný olympionik. (úsměv) Napadlo mě i v zápase, že do toho musíme jít. Že nesmíme hrát pasivně, ale být pořád aktivní. I za cenu chyb, za cenu toho, že zkazíme. Pořád jít, pořád útočit.

Jak celkově důležitá byla podpora členů českého týmu z tribuny?

KS: Je to super, že tam je náš tým. Hodně nás to žene dopředu. Patří jim obrovský dík. Když se hraje bez diváků, je důležitá každá podpora. Byli hodně slyšet.

Teď se můžete těšit na finále a medaili už máte jistou, jaký je to pocit?

BK: Už nám ji nikdo nevezme. V neděli to bude zase náročný, necháme tam všechno. Chtěly bychom samozřejmě dovézt zlato, kéž by to vyšlo, ale je to hrozně daleko. Je ale fajn, že dovezeme aspoň jednu.

KS: Budeme chtít slyšet naši hymnu!

BK: Přesně tak, reprezentujeme naši zemi. Na turnajích sice taky, ale tohle je jiné. Hrajeme pro lidi, snad na nás doma budou hrdí a užijí si to s námi. Do teď nás podporovali, přišlo hrozně moc hezkých zpráv, všem chci moc poděkovat a slibuju, že do toho dáme všechno. Budu v neděli brečet, ať to bude zlato nebo stříbro. Jak jsem brečela po prohře s Belindou v singlu, protože mě to hrozně mrzelo a došly mi síly, tak budu brečet zase. Tak hluboké a emociálně silné to pro mě je.

Jak teď strávíte dva dny volna?

KS: Budu fandit ostatním českým sportovcům a určitě si víc užiju olympijskou atmosféru ve vesnici. 

BK: Já půjdu regenerovat a taky si zahrát, dva dny bez tenisu nejsou ideální. Jinak víceméně stejný program jako Katka. Budu v klubovně, užívat si atmosféru, půjdeme dneska určitě fandit Maky. (semifinále Markéty Vondroušové, pozn.) A máme radost, protože jsme se dozvěděli, že ve střelbě jsme vyhráli zlato a stříbro, klukům moc gratulujeme. Určitě se s nimi v klubovně uvidíme, poblahopřejeme jim a budeme fandit dalším sportovcům, abychom dovezli medailí co nejvíc!