Hrůza. Nedivím se, že odpadla, litovala Vondroušová soupeřku
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z TOKIA: Tenisti si ve středu zažili na olympiádě kvůli velkému vedru a vlhkosti doslova peklo. Češka Markéta Vondroušová sice svoje čtvrtfinále pod nejostřejším sluncem zvládla, její postup měl však lehkou pachuť – soupeřka Paula Badosaová musela po prvním setu vzdát, protože z horka fyzicky odpadla. „Je mi samozřejmě líto, že to skrečovala, takhle nechce vyhrát nikdo. Dneska to byla fakt hrůza,“ řekla Češka o podmínkách v tokijském tenisovém parku.
Byl to rozporuplný moment. Srdce českého fanouška sice plesalo, že Markéta Vondroušová postupuje do senzačního semifinále olympiády, ale i sama česká tenistka musela španělskou soupeřku politovat.
Když Badosaová kvůli fyzickému kolapsu zápas po prvním setu (6:3 pro Vondroušovou) vzdala, přiběhla Češka k lavičce, soupeřku objala a utěšovala.
„Já se šla chystat na servis a viděla jsem, že sedí v předklonu mezi doktory a je úplně rudá,“ popisovala Vondroušová momenty po prvním setu, kdy to s Badosaovou šlo z kopce. „Pak říkala, že si musí lehnout. Asi jí bylo fakt šíleně. Řekla jsem jí, že to chápu, já byla taky hotová. Jen to nedávám tolik znát.“
I tak se snažila Češka hledat v nešťastném konci zápasu výhody – může si odpočinout před semifinálovým duelem, který ji čeká hned další den nejspíš v dosti podobném počasí.
Můžete popsat to peklo, ve kterém jste dnes na kurtu musela hrát?
Fakt to bylo dneska hrozné. Já jsem hrála v úterý singla pod střechou a čtyřhru až večer, takže jsem si na to vedro úplně odvykla. Když jsem se šla před čtvrtfinále rozehrát, říkala jsem si, že to bude hrozné. Cítila jsem, že je strašné vlhko a vedro. Vzala jsem si asi jenom pětadvacet minut na rozehrávku a šla jsem se raději schovat dovnitř.
Ani soupeřka na tom po předchozím dni nebyla lépe…
Věděla jsem, že i ona měla předešlý den dva zápasy. My jsme se spolu před utkáním trošku bavily. Říkala, že na vesnici taky dorazila pozdě jako já. Takže jsem věděla, že budeme bojovat od začátku. V tom vedru je fakt těžké cokoliv vymyslet. Už jenom běhat je strašné, natož vymýšlet něco ve hře. Ale myslím, že od stavu 1:3 jsem hrála, co jsem potřebovala. Tam jsem trošku věděla, že když ji budu nahánět, ona nebude moct. Pak jsem si všimla, že ji bolí nohy. Ukazovala to i trenérovi. A tak jsem si říkala, že musím hrát každý míč. Je mi samozřejmě líto, že to skrečovala, takhle nechce vyhrát nikdo. Na druhou stranu je pro mě dobré, že si odpočinu.
V prvním setu jste navíc hrály několik výměn kolem dvaceti úderů a obě jste pak oddychovaly v předklonu...
Když se kousnu, tak chci hrát co nejvíce můžu. Můj tenis je založený na pohybu a pro holky je pak těžké se mnou v tom vedru hrát, když na to nejsou zvyklé. Ale je jasné, že taková výměna bere strašně moc sil i mně. Zejména když ji člověk prohraje. To je hrůza. To bere strašně sil. Nedivím se, že po prvním prohraném setu odpadla. Bylo to maso.
Rozhoduje v takových zápasech každý kousek síly navíc?
Jo. Ten program je masakr. Hraju každý den, semifinále zase hned zítra... Teploty šplhají ke čtyřicítce. Alespoň mně to tak přijde. Je to hrozně těžké zvládnout hlavou a nechat tam všechno. A samozřejmě je to strašně moc o kondici.
Jak jste vnímala okamžik, kdy postupujete do semifinále olympijského turnaje a vidíte soupeřku tak zničenou?
Já se šla chystat na servis a viděla jsem, že sedí v předklonu mezi doktory a je úplně rudá. Pak říkala, že si musí lehnout. Asi jí bylo fakt šíleně. Řekla jsem jí, že to chápu, já byla taky hotová. Jen to nedávám tolik znát. Kdybychom hráli v osmnácti stupních, tak jsou všichni tak nějak asi v klidu. Ale tady je to den za dnem ve čtyřicítkách. Je to strašně těžké.
Pojďme k příjemnějším věcem – můžete se radovat z postupu do semifinále olympiády. Co na to říkáte?
Je to super, moc mi to nedochází. Chci každý zápas bojovat o medaili, a ať už to dopadne jakkoliv, tak pro mě je to super úspěch. Škoda, že za to nejsou nějaké body do žebříčku. (smích) Ale je to olympiáda, něco nového, hrozně jsem sem chtěla jet, i když tady body nejsou. Byla jsem rozhodnutá, že pojedu a budu se rvát o každý zápas.
Medaile už je teď navíc hodně blízko...
Bylo by to skvělé, samozřejmě. Ale je to ještě docela daleko. Ať už se stane cokoliv, jsem na sebe pyšná. Ještě mám několik zápasů před sebou a budu se snažit, aby to klaplo. I kdyby ne, tak jsem na sebe hrdá, že jsem to takhle zvládla.
Vaše další soupeřka Elina Svitolinová patří dlouhodobě mezi světovou špičku. Jak na ni?
Už jsem s ní párkrát hrála. Má takovou podobnou hru jako já. Je běhavá, dost vrací a dobře podává, takže to v tomhle vedru bude zase hrozně náročné. Zkusím se trochu zregenerovat a zítra jdu zas na to.
Zítra snad dostanete větší kurt, takže i nějaký stín, kam se schovat. Bude to díky tomu aspoň o trochu příjemnější než dnes?
Dneska se fakt nebylo vůbec kam schovat, to jo. (oddychne si) Ale s ní to bude strašně náročné tak jako tak a musím se na to připravit hlavně psychicky. A doufám, že tam bude trochu stínku. (úsměv)
