Macháč se poučil z naivity a našel svou hru. Trenér měl pravdu, usmívá se finalista kvalifikace
Dlouhé čtyři roky nehrál Tomáš Macháč na zeleném pažitu, a snad i proto odjížděl do Velké Británie s poněkud zkreslenými představami o velmi specifickém travnatém povrchu. Když hlásil svému trenérovi Danielu Vackovi, že míčky na trávě skáčou jako na betonu, nechal ho zkušený kouč vyléčit střetem s realitou. „Míčky skákaly vždy někam jinam, takže měl pravdu. Vůbec jsem nečekal, že to skáče takhle blbě. Ale za ty tři týdny jsem měl čas si zvyknout,“ vzpomněl úsměvnou epizodu Macháč, jenž si dnešním vítězstvím nad Braydenem Schnurem vysloužil místo ve finále wimbledonské kvalifikace.
Méně než devatenáct hodin po proměněném mečbolu v řežbě se španělským veteránem Tommym Robredem (7:5, 4:6, 10:8) nastoupil Tomáš Macháč ke svému druhému utkání ve wimbledonské kvalifikaci. Dvacetiletý český reprezentant byl znovu úspěšný, tentokrát přehrál po pomalejším rozjezdu Kanaďana Braydena Schnura 7:6(4) a 6:0.
„Ze začátku to nebylo úplně ono,“ netajil v rozhovoru pro Tenisový svět Macháč. „Nemohl jsem najít rytmus z konce včerejšího zápasu. Blbě jsem si prohrál servis, prakticky jsem ho odevzdal. Od stavu 2:5 jsem ale našel svou hru. Nekazil jsem, hrál jsem aktivně, výborně jsem servíroval a skvěle jsem returnoval. A to pak bylo vidět i na skóre.“
Macháč přijel do Londýna z Nottinghamu, kde absolvoval přípravu na travnatý grandslam. Na obou tamních challengerech sice vypadl už v prvním kole (s Denisem Kudlou, respektive Soon-woo Kwonem), pobyt to byl přesto mimořádně prospěšný. Mladý Čech navíc poctivým tréninkem předešel problémům, které existují ve skromnějším areálu v Roehamptonu.
„Dělíme se tady o kurty a trénujeme ve čtyřech. Prakticky není čas na trénink. Ale s tím jsem počítal, proto jsem se pečlivě připravil v Nottinghamu,“ uvedl 143. hráč žebříčku ATP.
Macháče na britských ostrovech doprovází jeho trenér a bývalý úspěšný tenista Daniel Vacek, jenž má na kontě i osmifinálovou účast z Wimbledonu 1994. Padesátiletý Vacek, jenž tehdy skončil až na raketě fenomenálního Peta Samprase, tak může svému talentovanému svěřenci poskytnout cenné rady. A taky usměrnit jeho představu o zeleném pažitu.
„Na trávě jsem hrál naposledy před čtyřmi lety v juniorech. Když jsme sem jeli, naivně jsem říkal trenérovi, že míčky skáčou na trávě úplně rovně a že to je jak beton. A on na to: ‚Jo jo, tak uvidíme.‘ A když jsem hrál, míčky skákaly vždy někam jinam, takže měl pravdu,“ pousmál se Macháč. „Vůbec jsem nečekal, že to skáče takhle blbě. Ale za ty tři týdny jsem měl čas si zvyknout. V Nottinghamu jsem se ještě malinko hledal, tady už jsem se našel.“
Tenista z Berouna může završit svou kvalifikační misi ve čtvrtečním finálovém kole proti Australanovi Christopheru O'Connellovi (131. v žebříčku ATP). „Jakýkoliv zápas o postup do hlavní soutěže je těžký. O'Connella znám, hraje skvělý tenis,“ nepodceňuje svého dalšího soka Macháč.
Wimbledon (GBR, 35 016 000 GBP, tráva)
2. kolo kvalifikace mužů
Brayden Schnur (CAN, 232.) – TOMÁŠ MACHÁČ (143.) 6:7(4), 0:6
