Debutant Jurajda: o první výhře, setkání s Djokovičem i moderním pětiboji
Mezi české tenisty, kteří zaznamenali výhru na juniorském grandslamu, se nově zařadil Adam Jurajda. Osmnáctiletý mladík a jeho švédský parťák Mans Dahlberg porazili v prvním kole čtyřhry na Roland Garros francouzsko-australskou dvojici Robin Bertrand, Philip Sekulic 3:6, 7:5 a 10:6. Utkání se díky účasti domácího Francouze odehrálo v parádní fanouškovské kulise. „Hraní před diváky pro mě byla novinka. Nicméně atmosféra mě nesvazovala, hrál jsem uvolněně,“ řekl Tenisovému světu Jurajda.
Adam Jurajda, jemuž patří 41. příčka v juniorském žebříčku ITF, si na právě konaném Roland Garros odbývá svou grandslamovou premiéru. Zatímco v pondělním prvním kole dvouhry prohrál s favorizovaným Američanem Brunem Kuzuharou (6:7, 0:6), v úterní čtyřhře už si mohl vychutnat pocit ze svého prvního vítězného zápasu na turnaji velké čtyřky.
Adame, podělíte se o čerstvé dojmy z vaší první výhry na grandslamu?
Hlavně pro nás bylo velké překvapení, že jsme hráli na velkém kurtu proti domácímu hráči. Oni měli velkou podporu, což vyburcovalo nejen je, ale i nás.
Začátek zápasu však byl od vás pomalejší, hned ve druhém gemu jste ztratili servis…
První set jsme mírně zaspali. Soupeři začali výborně, nedělali žádné chyby. Ztratili jsme servis a potom to šlo těžce dotáhnout zpátky. Ve druhém setu jsme se hodně zvedli, od půlky toho setu už jsme byli jasně lepší. Byli jsme agresivnější, což je v deblu hlavní.
Větší aktivita se projevila v závěru druhého dějství, kdy jste z významné části vybojoval dva klíčové fiftýny. Jak moc takový dílčí úspěch těší?
Určitě strašně moc. Rozhodl jsem se být agresivnější a přineslo to ovoce, což bylo obrovské plus.
Už jste se zmínil o početné divácké kulise. Jak se vám vlastně hraje před tolika diváky?
S hraním před diváky upřímně nemám tolik zkušeností, byla to pro mě velká novinka. Nicméně byl jsem na kurtu a dělal jsem sport, který umím a který mě baví, takže jsem se vůbec nestyděl hrát. Atmosféra mě nesvazovala.
Na grandslamu jste poprvé v kariéře. Jak vstřebáváte zážitky ze slavného areálu Rolanda Garrose?
Je neskutečné, jak tady všechno funguje. Trénujeme vedle hvězd, hrajeme před mnoha lidmi. Přál bych všem, aby to zažili, je to těžké popsat. Každou vteřinu koukám. Největší wau je, když se rozcvičujete ve fitku a vedle vás je Novak Djokovič a bere vás jako hráče na úrovni.
V Paříži jste zatím odehrál dva duely, z toho jeden v singlu. Ačkoliv jste na juniorskou světovou pětku Bruna Kuzuharu nestačil, ostuda to rozhodně nebyla. Co vám zápas proti němu dal?
Uvědomil jsem si, že můžu hrát s tenisty, kteří jsou vysoko na žebříčku. Všichni hráči, co tady jsou, hrají výborně. Samozřejmě jsou věci, které musím doladit a zlepšit. Nicméně si myslím, že mám co předvést a že mám čím konkurovat. Jen je potřeba to poskládat.
Nakolik vám vyhovuje antuka? Na webu ITF máte ve svém profilu uveden jako nejoblíbenější tvrdý povrch…
Když jsem byl mladší, hodně jsem preferoval tvrdý povrch. Vždy jsem měl výborný servis, tlačil jsem se na síť, mnohem rychleji jsem mohl dohrávat výměny. S postupem času je mi to ale už téměř jedno. A antuka je tady specifická, je to skoro tvrdý povrch, sedí mi.
Loni v červenci jste se zúčastnil přípravného turnaje Moravia Open v Prostějově, kde jste v kvalifikaci prohrál se svým kamarádem Daliborem Svrčinou. Jaké změny na sobě pozorujete od zmíněného zápasu?
Bylo to chvíli poté, co jsem změnil trenéra. Tento krok pro mě znamenal obrovský posun dopředu. Pracujeme tvrdě a dobře. Posunul jsem se v každém ohledu, moje hra je už konstantnější.
A kdo vás trénuje?
Michal Navrátil.
Doprovází vás v Paříži?
Bohužel ne, je s Jirkou Lehečkou na turnaji v Bratislavě (antukovém challengeru, pozn. red.). Je však v blízkém kontaktu s českými trenéry, kteří jsou tady v Paříži. Kluky má na starost Tomáš Zíb, holky Tomáš Krupa.
Ještě se vraťme k Daliboru Svrčinovi, který má s juniorskými grandslamy bohaté zkušenosti. Komunikujete spolu i během Roland Garros?
Pokud to jde, jsme v kontaktu denně. Dalibor byl teď taky na turnajích, měl úspěchy. Dává mi rady, bavíme se dost, jsme dobří kamarádi.
Vaše tenisová kariéra nyní nabírá na obrátkách. Jak to ale bylo dřív, měl u vás bílý sport nějakou vážnou konkurenci?
Tenis byl vždy v popředí, ale dělal jsem hodně sportů. Do svých čtrnácti jsem se na poměrně vysoké úrovni věnoval modernímu pětiboji. Hrál jsem taky lední hokej, skákal jsem na lyžích. Samozřejmě jsem se rozhodoval, ale tenis měl vždy přednost.
Která z disciplín moderního pětiboje, tedy šermu, plavání, parkuru na koni, běhu a střelby, vám šla nejlíp?
Nejradši jsem plaval. Střelba byla specifická, jako kluka mě to bavilo. Nicméně nejvíc jsem těžil z plavání a běhu. Jsem typ, co se snaží dřít a tohle šlo vždy umakat.
Roland Garros (FRA, antuka)
1. kolo čtyřhry chlapců
Dahlberg (SWE), JURAJDA – Bertrand (FRA), Sekulic (AUS) 3:6, 7:5, 10:6
