Bojkot médií? Chování Ósakaové působí provokujícím dojmem, tvrdí sportovní psycholog Šafář

„Pro některé sportovce může být kontakt s médii stresující. Odpovídání na otázky může vyvolávat nepříjemné pocity, obzvlášť pokud přichází hned po porážce,“ potvrdil pro DVTV Šafář. Na druhou stranu je přesvědčen, že vrcholoví sportovci se s tlakem musí umět vypořádat.

„Pokud má sportovec zvládat zápasovou zátěž, měl by být schopen zvládat i tu mediální, která k tomu na určité úrovni patří. Pokud to nezvládá, má možnost na sobě pracovat,“ tvrdí.

Krok Ósakaové se v tomto směru jeví jako šlápnutí vedle. Čtyřnásobnou grandslamovou vítězku dostal naopak do samého centra pozornosti. „Celá komunikace byla velmi nešťastná. Pokud bylo jejím cílem chránit ji před tlakem, paradoxně vedla k jeho zvýšení,“ vnímá Šafář.

„Působí to popuzujícím, provokujícím dojmem, možná i lehce pokrytecky. Když se podíváte na její předchozí vystupování a aktivitu na sociálních sítích, věci úplně nenasvědčovaly tomu, co nyní tvrdí,“ poukazuje.

Šafář přitom prostředí tiskových konferencí nevnímá jako něco, co by mohlo přímo ohrožovat duševní zdraví tenistů. „Z mých zkušeností se sportovci se dají vysledovat tři základní přístupy a postoje v komunikaci s médii. Jedna část sportovců má velkou radost, že si jich někdo všimne a zajímají se o ně. Poté jsou sportovci, kteří to berou velmi profesionálně a jako nezbytnou součást své práce, která je někdy příjemná a jindy méně. A poté jsou sportovci, kteří to vnímají jako zátěž, stres. Je to pro ně obtěžující. Jeden sportovec může v různých fázích kariéry projít všemi třemi stavy,“ přibližuje známý sportovní psycholog. Jedním dechem ovšem dodává: „Žádná tisková konference nebo otázka novináře vám primárně nezpůsobí psychickou poruchu. Ale ve chvíli, kdy nejste v pohodě a máte nějaký problém, může to být impuls, který stav zhorší či zintenzivní,“ vysvětluje.

Může si tak hráčka formátu Ósakaové dovolit v budoucnosti ignorovat média? „Žádná sportovní hvězda na vysoké úrovni si v dnešní době nemůže dovolit úplně ignorovat sociální sítě. Stejně tak ale nemůže ignorovat přímou komunikaci s novináři, která se týká sportovního výkonu, a je plně předepsaná v pravidlech. I sportovci jsou úplně normální lidé, kteří mohou trpět standardními mentálními problémy. Pokud se objeví, je třeba je řešit komplexně a zvážit, zda do sportovní aktivity v danou dobu vstupovat, případně ji omezit,“ radí Šafář a přidal i konkrétní poznatek z profese.

„Rovněž mezi mými klienty jsou introvertní jedinci, kterým ruch na velkých sportovních akcích nedělá dobře. Rozhovory bezprostředně po výkonu nesnášejí, jsou pro ně stresem navíc. Dá se na tom ale pracovat a připravit se na to. V průběhu velkých akcí se dají třeba vypouštět aktivity na sociálních sítích, případně se o ně starají místo sportovce pověření lidé. Na vrcholové úrovni každopádně nejde úplně oddělit sportovní aktivitu od mediálního zájmu. Při standardním fungování není tlak extrémní a sportovec by ho měl být schopen zvládnout,“ říká.

Jinak by tomu dle něj nemělo být ani u Ósakaové. „Je zřejmé, že má Naomi nějaký problém. I sportovci, kteří jsou úzkostní nebo výrazně introvertní, tuto rutinní aktivitu ovšem zvládají. Nejsou z toho nadšení, jsou ale schopni to bez nějakého traumatu zvládnout.“

V dnešním světě jsou na sportovce kladeny větší nároky, než tomu bylo dříve. Situace je ale napříč odvětvími přeci jen odlišná. „Záleží, ve kterém sportu se pohybujete. Tenis je globální sport s obrovským mediálním zájmem, zejména kolem největších turnajů. Celkově se mediální zájem okolo sportu zvýšil. Je ale rozdíl, když jste mistr světa v kanoistice, nebo jste světová jednička v tenise. Je to sport od sportu jiné,“ podotýká Michal Šafář.