Bylo to jako mučení, ale neměnil bych, hodnotí uplynulé týdny šéf Australian Open

„V posledních šesti týdnech jsem spal denně mezi třemi a čtyřmi hodinami,“ přiznal pro tiskovou agenturu AAP v samém závěru Australian Open Craig Tiley, který vede jako ředitel turnaje celý organizační tým.

Osmapadesátiletý Jihoafričan si díky chytrým hodinkám udržoval jasný přehled o tom, kolik toho (ne)naspal. „Čtyři hodiny a 31 minut, to byla dobrá noc. Tři hodiny a 10 minut. Dvě hodiny a 50 minut,“ vyjmenoval.

Ruku v ruce s náročnou prací šel samozřejmě i stres. „Kvůli němu jsem také zhubl,“ objasnil Tiley.

Šéf australského tenisu, jenž platí za velmi schopného manažera, má za sebou skutečně značné množství dramatických okamžiků z posledních týdnů. Více než 70 hráčům a hráčkám po jejich příletu do země vysvětloval, proč musejí podstoupit přísnější verzi dvoutýdenní karantény (bez možnosti opustit hotelový pokoj). Koncem prvního týdne se musel „happy slam“ kvůli novým případům covidu v Melbourne dočasně uzavřít pro fanoušky. A tak bychom mohli pokračovat…

Tiley ale před problémy neustupoval, naopak se jim nebojácně postavil čelem. V době povinné karantény tak třeba absolvoval hovory přes aplikaci Zoom se zasaženými účastníky tenisových turnajů.

„Během hovorů mě uráželi, stěžovali si na hodně věcí. Bylo to 15 dní v kuse,“ vzpomněl možná nejkritičtější období.

A jak že vypadala jeho denní pracovní doba? Na pohodu od osmi do pěti mohl ostřílený manažer zapomenout. Melbourne Park totiž pravidelně opouštěl až kolem druhé hodiny noční.

„Pak jsem musel řídit domů a dostat se do postele. Většinou byly už tři hodiny,“ popsal Tiley, jenž dokonce zvládl šílený maraton beze spánku. „Myslím, že to bylo asi 50 hodin v kuse. Připomíná to mučení. Jednalo se ale samozřejmě o mé rozhodnutí.“

Není divu, že vyčerpaný Jihoafričan raději poslal svou manželku a tři malé děti pryč z domova, aby je nevystavoval stresu. „Bylo to nezbytné. Sám doma jsem strávil sedm osm dní,“ informoval o jedné z mnoha daní za úspěšné Australian Open.

Navzdory všem strastím, které musel překonat, ale svého rozhodnutí pořádat australské turnaje nelituje. „Udělal bych to znovu klidně stokrát,“ má jasno Tiley.