S natrženým svalem až k titulu. Jeden z nejtěžších turnajů kariéry, přiznal Djokovič. O čem bude jeho dokument?

Ve finále byla světová jednička suverénní. Pouze první set nabídl skutečný nádech nějakého dramatu. V dalších dvou sadách svého soupeře jasně přehrával a vítězstvím 7:5, 6:2, 6:2 zcela jasně potvrdil svou pozici největšího favorita Australian Open.

Jeho cesta za prvenstvím ovšem nebyla vůbec snadná. „Emočně to byl jeden z nejtěžších turnajů mého života,“ přiznal po utkání v rozhovoru pro Eurosport. „Musel jsem se nějakým způsobem uzavřít do ulity, vyhýbat se jakémukoliv rozptýlení a jen soustředit veškerou svou energii na regeneraci a mentální přípravu na to, co přijde,“ podotkl.

„Emočně to byl skutečně grandslam, co byl pro mě největší výzvou s ohledem na to, co se vše stalo,“ zopakoval během tiskové konference. „Zranění, věci mimo kurt, karanténa. Poslední čtyři týdny byla skutečná horská dráha.“

Postupně na turnaji vyřadil Jeremyho Chardyho, Francese Tiafoeho, Taylora Fritze, Milose Raonice, Alexandera Zvereva i senzaci Australian Open Aslana Karaceva. A když si poté dokráčel proti Medveděvovi pro devátý titul z Australian Open a celkově 18. grandslam, neskutečně se mu ulevilo.

„I když jsem měl to štěstí, že už jsem vyhrál spoustu grandslamů, užívám si každý jednotlivý úspěch stále víc, protože vím, že už uběhla spousta času a bude pro mě stále těžší, abych nad hlavu trofej pozvedl,“ přiznal s tím, že mladší tenisté se budou chtít stále více prosazovat a pro ostřílené veterány jednou přijdou chvíle, kdy přestanou dominovat.

Stalo se to už loni na US Open a i tentokrát v Melbourne byla velká šance, že by se mohl prosadit tenista, který nepatří k tzv. velké trojce. Roger Federer nestartoval, Rafael Nadal vypadl poměrně záhy a sám Djokovič po utkání třetího kola zvažoval předčasný konec na turnaji.

Důvodem bylo zranění břišního svalu, kvůli kterému pociťoval velké bolesti. Minulou sobotu dokonce vůbec netrénoval a do nedělního osmifinále proti Raonicovi nastupoval s obavami. Zápas zvládl, což se s ohledem na jeho dříve popisovaný stav zdálo jako zázrak.

Na tiskové konferenci přitom potvrdil, že problémy přetrvávají. „Je to natržené, natržený šikmý břišní sval. Cítil jsem to už ve třetím kole, kdy se to stalo v zápasu proti Fritzovi. Tehdy jsem to také popisoval na pozápasové tiskové konferenci. Byly to sice odhady, ale cítil jsem, že je to natržené kvůli tomu, co jsem pociťoval.“

Djokovič se však dal dokupy. I se zraněním, které se zdálo vážné, dokázal zvládnout hned čtyři zápasy a vystoupat až na vrchol.

„Vím, že se objevila spousta spekulací, lidé se ptali, jak moc jsem zraněný, jak se s tím mohu vypořádat tak rychle, že je to nemožné. Beru to. Každý má na svůj názor právo, i na kritiku. Mám ale pocit, že to nebylo zrovna fér. Jasně, kritika bolí. Ale nebylo to poprvé a určitě ani ne naposledy,“ postěžoval.

Ostatně, o své cestě na vrchol se hodlá blíže zmínit i v chystaném dokumentu, na který během tiskové konference také lákal. „To, čeho jsme dosáhli během uplynulých devíti, deseti dní, budete mít šanci vidět podrobněji nejspíš na konci roku v připravovaném dokumentu. V něm jsme natáčeli spoustu věcí, co jsme dělali tady v Melbourne, ale i další události v posledních měsících. Plánujeme, že ho vypustíme ke konci roku,“ dodal osmnáctinásobný grandslamový šampion.