Moje astma? Počasí mu v Paříži nevadí, tvrdí Kvitová. Ve volnu kope s týmem nožičky

Petro, slavíte postup do 2. kola, když jste zvládla porazit Francouzku Oceane Dodinovou. Nakolik náročný to byl vstup do Roland Garros?
Nebylo to určitě lehké. Začátky na grandslamech bývají těžké, zvlášť když jsem ještě hrála s Francouzkou. Diváků sice na centru opravdu nebylo tolik, ale byli slyšet a dost jí fandili. I za těch několik fanoušků jsem moc ráda. Díkybohu, že se hrálo na centru pod střechou. Věděla jsem, že přesně v 11 hodin se začne a nemusela jsem čekat. Což je plus v takových těžkých podmínkách, kdy je zima, vlhko a do toho se potíte. Po nějaké chvíli se balóny navíc ochlupatí, zvětší a méně létají.

A jak jste spokojená s vlastním výkonem?
Hrála jsem si dlouho svou hru, nezazmatkovala jsem v důležitých chvílích. Soupeřka ve druhém setu začala hrát lépe, chodila do toho více. Neměla už co ztratit, takže do toho začala více pálit a lépe servírovala. Naštěstí jsem si vybojovala šanci na brejk a na konci sady jsem velmi dobře servírovala. Nikdy jsem s ní předtím nehrála, takže to bylo pro mě něco nového. Hrála placaté, dlouhé údery. Často s nimi nešlo moc co dělat. Jsem hrozně ráda, že jsem to zvládla, protože to byl vlastně můj první zápas na antuce po US Open.

Právě po US Open jste se preventivně odhlásila z turnaje v Římě, jak se cítíte na kurtech po třech týdnech bez zápasového zatížení?
Trénovala jsem celou dobu na antuce a hlavně dávala pozor na ruku, se kterou jsem tady v Paříži měla loni problémy. Hodně jsem v pauze dbala na zdraví. První dny na antuce byly těžké, jako každý rok. V hlavě jsem to musela překonat a překonala. Dnes jsem už ani nepřemýšlela nad tím, jak se hýbat a co hrát, takže příprava proběhla dobře. Antuka je přece jen jiná, skáče to jinak. Věcí, na které je třeba se soustředit, je hodně.

Letos poprvé je na centrálním kurtu Philippa Chatriera zatahovací střecha, bylo to i v tomto něco jiného?
Tato změna je super, protože jinak by pořadatelé měli v takovém ročním období velké problémy. Hrála jsem pod novou střechou poprvé, měla jsem tam jen ráno rozehrávku. Kurt ale stejně kvůli antuce není vytopený, takže je tam stejná zima jako venku.

Už jste to zmínila, místo vyhřáté antuky je letos v Paříži spíše vlhko a pořádně chladno. Pro vás coby astmatičku to je ale trošku výhodnější, že?
Souhlasím. Pro astmatika jsou to asi nejlepší podmínky, co mohou být. Není horko, vlhko je jen trochu kvůli dešti. Zase tím, že je zima, míče tolik neletí, to už výhoda pro mě není. Nicméně na antuce se hraje trochu jinak a nečekám, že to budu zabíjet z prvního nebo druhého míče. Zima je nepříjemná. Na nohy, na ruce, do toho se potíte, to je zvláštní. V říjnu ovšem lepší počasí asi ani čekat nemůžeme. 

Vyžadují takové chladné podmínky nějakou větší péči o vaši poraněnou ruku?
Pečuji o ni skoro pořád. Nezáleží to vyloženě na počasí. Florian (pozn. Florian Zitzelsberger, kondiční trenér a fyzioterapeut) na to kouká každý den. Má to pod kontrolou, zatím jsem nic necítila ani s těžšími míči. Tudíž vše je zatím v pořádku. V těžkých zápasech se to může projevit. Na druhou stranu, nechci nic přivolat…

Hodně hráčů si stěžovalo v prvním dnu na organizace tzv. bubliny. Co váš názor na francouzské pořadatele?
US Open bylo lépe zorganizováno. Tady není všechno tak striktní. Na druhé straně je to Francie, není se úplně čemu divit. Hotel je skvělý, bohužel tam jsou s námi i lidi mimo turnaj. Musíme si dávat pozor o to víc. Já i tým jsme opatrní. Je to naše zodpovědnost, jestli se nakazíme. Snažíme se co nejvíc dezinfikovat ruce, nechodit k ostatním lidem blíž...

Naučil vás něco pobyt v bublině v New Yorku? Přece jen život jen na hotelovém pokoji není úplná idylka.
Když nehraju, raději jezdím koukat na zápasy, než abych trávila čas na pokoji. Fandila jsem tady v Paříži třeba Tomáši Macháčovi v kvalifikaci. Jinak ráda s týmem hraju nožičky, to mě hrozně chytlo!

Roland Garros, Paříž (FRA, 38 000 000 EUR, antuka)
1. kolo dvouhry
PETRA KVITOVÁ (11.) – Océane Dodinová (FRA, 118.) 6:3, 7:5