Strýcová o prazvláštním grandslamu: Bublina moc nefunguje, zima je někdy odporná

Oproti turnajům WTA v Praze nebo Římě i podle Češky Barbory Strýcové vše nefunguje, jak by bylo na akci pro několik tisíc lidí žádoucí. 34letá hráčka se však během nedělního večera rozpovídala také o své cenné výhře v singlu na neoblíbené pařížské antuce.

Po boji jste v 1. kole na Roland Garros porazila Američanku Varvaru Lepchenkovou po setech 7:5 a 6:2. Jak náročné podmínky jsou v Paříži?
Rozhodně ne ideální. Přeci jen je konec září a tenis se venku obvykle v tomto ročním období v Evropě nehraje. Ale jsem za sebe ráda, že vůbec něco hrajeme v takových složitých podmínkách, jaké ve světě panují. Tenis je tady v Paříži v chladném počasí trochu jiný, na pohled není opravdu moc hezký. Záleží na každém hráči, jak se s tím popasuje. 

Nakolik bylo důležité udržet ve vašem zápase nervy na uzdě? Dost jste se během něj rozčilovala.
Snažím se vždy soustředit jen na přítomnost. Neřeším věci okolo. Jestli fouká zleva nebo zprava, je zima, jsou prázdné tribuny. Neříkám, že se mi to povedlo celý zápas. Bývá to vždy složité, udržet hlavu koncentrovanou. Tentokrát byla hrozná zima a i pod oblečením byl cítit studený vítr. To bylo až odporný. Ale já jsem vždy odhodlaná na kurt jít za jakékoliv situace. I kdyby padaly trakaře, tak tam nechám všechno.

Na Roland Garros jste historicky moc výher nezískala. Takže tohle je dost cenný skalp, že?
Moc si vítězství vážím. Navíc soupeřka tu odehrála už tři zápasy v kvalifikaci, což je vždy výhoda. Často jsem navíc v Paříži prohrála hned v prvním kole, jen jednou jsem se vlastně dostala do osmifinále. Takže opravdu mám z výhry radost!

V dalším kole vás čeká Barbora Krejčíková, co od tohoto českého derby očekáváte?
Bude to těžký zápas. Bára je super hráčka, má talent. My jsme spolu snad nikdy ani nehrály. Ale je to dobré pro český tenis, že ve třetím kole bude na sto procent jedna Česka. Snad to budu já… (smích)

Myslíte, že byste si na takový grandslam zvykla lépe, kdybyste měla zkušenost z letošního US Open, kde byla přísná „bublina“ všech hráčů a další opatření?
V té takzvané bublině jsem teď byla už na turnaji v Římě asi týden. Psychicky a mentálně to je náročné. Nic nemůžeme dělat, jsme jen na pokojích a nanejvýš si něco objednáme přes Uber Eats. Pak jedeme na tenis a pořád dokola. Chápu, že pár týdnů nebo měsíc se to dá vydržet. Ale nějakou delší dobu? Člověk prostě svobodu k životu potřebuje…

Co děláte vy sama, když jste zavřená na hotelu?
Dívám se na Netflix, čtu si knížku, zavolám třeba domů. Moc víc toho nejde. Nemůžu se ani projít po ulici, dát si kafe. Snažím se raději, abych na pokoji nebyla moc dlouho. Chodím se dívat třeba na zápasy. Teď v Paříži to ale asi moc nepůjde, jak je taková zima.

Hokejisté v NHL mají v bublině k dispozici alespoň společenské místnosti pro rozptýlení, takový prostor v Paříži nemáte?
Ne a je to škoda. Určitě bychom to využili. Třeba nějaké hry nebo pingpongový stůl. To tu chybí. Máme jen takový malý lounge, kde si můžeme dovezené jídlo sníst se svým týmem.

Marie Bouzková, Victoria Azarenková nebo i další tenisté si stěžovali hned v prvním dnu hlavní soutěže na podprůměrnou organizaci. Na zmatek s testováním, na herní podmínky. Vy už máte formát tzv. „bubliny“ za sebou v Římě a taky v Praze, kde v srpnu organizaci týmu okolo Davida Trundy všichni chválili. Jaké je vaše porovnání těchto turnajů s Paříží?
V Praze to bylo opravdu skvěle zorganizované. Tam to šlapalo jako hodinky. Já jsem do Paříže přijela už v pondělí, protože jsem jela rovnou z Říma. Všechno tady bylo ze začátku zmatené. Je tady strašně moc hráčů, testování jsou zvláštní. My bydlíme na hotelu v nějaké bublině, ale bydlí tam s námi normální hosté, kteří nejsou ani testovaní... Což trošku nechápu, proč v ní jsme, když se ve výtahu setkáme s cizím, netestovaným člověkem. Na druhé straně je to složitá situace a organizátoři to mají těžké. To se jim musí nechat.

Roland Garros, Paříž (FRA, 38 000 000 EUR, antuka)
1. kolo dvouhry žen
BARBORA STRÝCOVÁ (37.) – Varvara Lepchenková (USA, 183.) 7:5, 6:2