Martincovou překvapila zima i jasná výhra. Přitom se mi nehrálo dobře, usmívala se
Paříží se ve čtvrtek přehnalo výrazné ochlazení, které pro mnohé hráče nepříjemně změnilo podmínky na kurtech. Na jednom z antukových dvorců se ovšem přehnala i Tereza Martincová, které sice zima tolik nesvědčí, ale v souboji s Lesley Pattinamaovou Kerkhoveovou to nebylo vůbec znát. Češka prolétla do finále kvalifikace po výhře 6:2, 6:2.
Utkání trvalo pouhých 62 minut a výsledek asi nemohl být jasnější. Češka obrala soupeřku hned šestkrát o servis a z míry ji nijak nevyvedly ani dva rebrejky Nizozemky. Přesto Češka nebyla úplně spokojená.
„Nehrálo se mi dobře, i když jsem vyhrála 6:2, 6:2,“ uvedla Martincová po utkání. Důvodem byla výrazná změna počasí, k níž v Paříži došlo. „Ve středu tu bylo ještě 30 stupňů a dnes jsme hráli v 10 stupních.“
Změny se týkaly především chování míčků a to jak při úderech, tak při odskocích od antuky. „Když je taková zima, tak to má velký vliv na kurty i míčky. Oproti předchozímu zápasu nebo tréninkům je to vážně velká změna,“ pokračovala česká hráčka.
„Připadala jsem si taková ztuhlá. Přišlo mi to zvláštní. Dost foukalo, někdy míček ulétl, jindy zase jako by umřel na raketě... Servis nebyl vůbec zbraň, obě jsme se snažily hlavně ho dostat do kurtu. Z výsledku jsem byla sama překvapená,“ podotkla k jednoznačnému vítězství.
Duel se přitom mohl vyvíjet trochu jinak. Byť se rychle dostala do vedení 2:0, Nizozemka předvedla ve třetím gemu rebrejk. Možný návrat soupeřky do hry však Martincová okamžitě zarazila. „Na začátku jsem dělala chyby, pak jsem se ale ustálila trošku a vyšlo mi pár míčků. I kdyby to bylo 2:2, tak by se nic nedělo,“ řekla k důležitému okamžiku prvního setu.
Martincové se povedlo poprvé v kariéře projít do finále kvalifikace Roland Garros a má tedy na dosah premiérovou účast v hlavní soutěži antukového grandslamu. Doposud hrála v hlavní soutěži třikrát na US Open a jednou ve Wimbledonu.
„Jsem moc ráda, protože se mi to tu ještě nikdy nesešlo. Neměla jsem třeba nejlepší losy, nebo jsem si to prohrála sama,“ uvedla k pařížským kvalifikacím, ve kterých zatím čtyřikrát vypadla. „Když člověk hraje kvalitně, tak se to prokáže. Věřím své hře a je mi jedno, kde zrovna hraju. Určitě to není tak, že bych si říkala, že jedu do Paříže, kde se mi ještě nedařilo,“ usmívala se.
O postup do hlavního turnaje se Martincová střetne se Sarou Erraniovou, což je bývalá světová pětka. Aktuálně jí ovšem patří až 150. místo světa. „Kvalitní antukářka. Určitě to bude těžší, než kdybychom hrály na hardu. Na tom se mi povedlo s ní otočit z 0:5 ve třetím setu,“ připomněla zápas z kvalifikace turnaje v Miami, kde v roce 2018 česká hráčka nakonec zvítězila 6:4, 5:7, 7:6(2). V minulé sezoně pak Martincová skrečovala na antuce v Bukurešti.
„Bude to určitě nepříjemné, protože má specifický styl hry, hraje takové kopečky,“ popsala Martincová soupeřku. „Do zápasu půjdu jako do každého jiného s tím, že chci vyhrát.“
Česká tenistka je podruhé během měsíce v grandslamové bublině. Omezení, která se v současnosti na tenisových turnajích praktikují, jí však tolik nevadí. Smířená je i s tím, že opět cestuje po turnajích sama.
„Celkově jsem spíš uzavřená a byla jsem i zvyklá být na turnajích sama. Dříve jsem jezdila hodně sama, teď už tolik ne,“ řekla pětadvacetiletá tenistka, která musí hledat i způsob, jak trávit o samotě svůj volný čas.
To jí však rovněž nedělá velké problémy. „Určitě to není tak, že bych nedokázala být sama na turnaji. Jsem taková, že mám ráda svůj klid, hodně si pouštím hudbu, čtu si, mám rozkoukaný seriál,“ vyprávěla.
„Tenhle režim, kdy nemohu někam do restaurace, mně úplně nevadí. Stejně bych před zápasem nikam nešla, takže pro mě se toho tolik nemění. Dám si jídlo v areálu nebo na hotelu a není to pro mě nic zásadního,“ dodala Martincová, kterou finále kvalifikace čeká v pátek.
