Nejvíc mi sedí antuka, říká Toby Kodat. Baví ho motokáry či seriál Peaky Blinders

Ačkoliv Toby Alex Kodat minulou sobotu na challengeru na Spojích neprošel kvalifikačním kolem, v areálu zůstal a připravuje se na další tenisové akce. Syn Aleše Kodata si mezi tréninkovými jednotkami našel čas i na rozhovor pro Tenisový svět, v němž promluvil o svých plánech, herním stylu, vzorech i oblíbených aktivitách ve volném čase.

Zápasy challengeru na Spojích sledujete poctivě. Který duel se vám zatím líbil?
Díval jsem se na Stana Wawrinku, hraje výborně. A taky na Lukáše Rosola proti Pierru Herbertovi, to byl pěkný zápas.

Pilně tady trénujete. Kdo už proti vám stál na druhé straně sítě kromě Lukáše Rosola?
Před pár dny jsem si dal pár gemů s Jayem Clarkem. Ještě jsem si zahrál dva sety s Eliasem Ymerem. Dařilo se mi, vyhrál jsem 6:3 a 6:4. A taky už jsem dvakrát rozehrával Aslana Karaceva (ruského finalistu nedávného challengeru na Štvanici, pozn. red.).

Nastoupil jste tady i do kvalifikace, v ní to bohužel proti Goncalu Oliveirovi nevyšlo. Co jste si z toho utkání odnesl?
Bylo to takové všelijaké. Soupeř hrál levou rukou a dobře servíroval, bylo to obtížné. Já jsem moc chyboval. Ve druhém setu jsem měl šanci, ale zahrál jsem špatně. Ale jinak to byl dobrý zápas.

Vaše příprava na další turnaje je v plném proudu. Jaké máte plány pro nadcházející týdny?
Budu trénovat a zkusím si zahrát nějaké pětadvacítky (mužské turnaje ITF s dotací 25 tisíc dolarů, pozn. red.) v Česku.

Jaký máte ze své hry pocit a na čem v tréninku pracujete?
Víceméně na všem, na servisu a tak. Pocit ze hry mám dobrý, cítím se připravený.

Toby, je vám sedmnáct let, takže ještě patříte do juniorské kategorie. Loni jste si zahrál finále juniorky na Roland Garros, titul vám těsně unikl. Zůstává pro vás juniorský grandslam cílem?
Uvidím, letos jsem si chtěl zahrát, ale bohužel to nevyšlo. Co bude příští rok, to zatím nevím.

Který grandslam máte vlastně nejraději?
Austrálii, ta je fakt pěkná, i klub je krásný. A taky US Open, tam se mi líbí.

Nehledě na tento výběr i na váš komplexní herní styl ale preferujete povrch z Roland Garros, tedy antuku. Proč u vás vítězí nad tvrdým i travnatým povrchem?
Na antuce mám lepší pohyb. A třeba na trávě se mi zatím nedaří.

Právě na travnatém povrchu je velmi silný váš oblíbenec Roger Federer. Čím to, že obdivujete zrovna jeho?
Sleduju ho celý život v televizi a tak. Moc se mi líbí jeho hra, hlavně jeho jednoručný bekhend. Nicméně svůj bekhend si spíš vytvářím sám, aby mi to sedělo.

Váš druhý favorit je Kei Nišikori. To je zajímavá kombinace s Federerem – vždyť jsou to naprosto odlišní hráči.
Líbí se mi jeho herní styl, hraje jinak než ostatní. Dost se dívám i na jeho tréninky. Navíc jako člověk je velmi milý.

Na Floridě jste si s Nišikorim dokonce zatrénoval. Zahrál jste si ještě s nějakými slavnými jmény? 
Jednou jsem si zahrál s Tommym Haasem. Moc se mi líbí jeho jednoručný bekhend, je hodně čistý.

V Americe jste se potkal i s Andre Agassim a Steffi Grafovou. Co jste si spolu povídali?
Oba jsou neskuteční lidé, velmi milí. O tenise toho vědí hodně. Moc rád jsem si s nimi zahrál a popovídal.

Odkloňme se ještě na chvíli od tenisu. Čemu se věnujete, když zrovna nemáte tenisové povinnosti?
Na Floridě studuju on-line školu. A jinak rád chodím ven s kamarády, třeba na večeři. Taky mě baví motokáry.

A co takhle filmy a seriály? V dětství jste si prý oblíbil Pata a Mata a také příběhy Čtyřlístku. Na co se ve volné chvíli podíváte nyní?
Na Pata a Mata ještě někdy rád koukám. (úsměv) A dívám se na filmy a seriály na Netflixu, třeba na Peaky Blinders.