Jako z venezuelské telenovely? Murrayho zážitky s pokojskou postrádají romantickou zápletku i šťastný konec

Jeho ústřední postavou byla poněkud dotěrnější hotelová zaměstnankyně, která populárního tenistu pronásledovala po evropských ubytovacích zařízeních. „Jednou, bylo to asi v sedm hodin ráno, vešla do mého pokoje a vzbudila mě hlazením mé ruky,“ vzpomínal Murray na první kontakt s onou ženou, která nedbala ani cedulky „nerušit“ zavěšené na dveřích.

Nebylo to ovšem poslední setkání obou jmenovaných. Tenista, který v loňském roce získal pro svou zemi rovněž kýžený Davisův pohár, svůj nejšílenější zážitek ještě více rozvedl. „Nevím, zda se to dá nazvat něčím, co fanoušci dělají. Je to extrémní, ale skutečně se to stalo,“ pokračoval devětadvacetiletý rodák ze skotského Glasgow s tím, že se se stejnou pronásledovatelkou střetl také během turnajů v nizozemském Rotterdamu a španělské Barceloně. Město ani název hotelu, ve kterém došlo k prvnímu incidentu, Murray neuvedl.

Jak vidno, ani přes maximální snahu zachovat účastníkům mužského i ženského okruhu jejich soukromí a bezpečí, není ochrana před podobnými „stalkery“ nikdy stoprocentní. Murrayho případ, kdy byla pokořena hranice mezi fanouškovstvím a bláznovstvím, ostatně není jediný. Adresátem znepokojujících zpráv na sociálních sítí byla také jeho krajanka Heather Watsonová, podobnou zkušenost má i Rumunka Simona Halepová, v současnosti pátá žena světového pořadí. Dalším extrémem je pak případ z roku 2001, kdy muž, který neustále pronásledoval Švýcarku Martinu Hingisovou, dostal dvouletý trest odnětí svobody.