Pyramidy a křivé kurty. Pospíšil vybojoval další egyptský titul

Váš třetí letošní titul a znovu v Egyptě. Jaký z nich byl nejtěžší?

Je těžké to takto hodnotit, protože každý turnaj byl jiný. V Šarm Aš-Šajchu jsem odehrál těžký zápas s Gasparem-Murto, který jsem vyhrál 6:4 ve třetím setu. Poté v Káhiře jsem odehrál náročné utkání s Grimolizzim a finále s Víťou (Vít Kopřiva je svěřenec Jaroslava Pospíšila – pozn. redakce). Tady jsem opět hrál proti Víťovi a poté těžké finále proti Zeballosovi. Takže opravdu těžko hodnotit, který turnaj byl nejtěžší. Samozřejmě jsem ale rád za všechny tři tituly.

Na turnaji jste byl jako hrající trenér Víta Kopřivy. Hrajete díky tomu uvolněněji nebo naopak cítíte větší zodpovědnost, protože už nejde jen o nás, ale i o vašeho svěřence?

Když jsem na turnaji s někým, jako teď s Víťou, tak cítím velkou zodpovědnost. Přeci jen mi ho svěří rodiče, abych se tam o něj staral co nejlépe. Na moje zápasy to má pozitivní vliv, protože tam nejsem jen kvůli sobě. Hraju pak na kurtu víc uvolněně.

Na turnaji jste ztratil jediný set až ve finále proti Bolívijci Federico Zeballosovi. Byl to skutečně nejtěžší zápas na turnaji?

Každé kolo mělo svoje. S Grimolizzim jsem hrál na třetím turnaji za sebou. Asi nejhorší ale bylo hrát proti Martinezovi. Na vedlejším kurtu totiž hrál Víťa, takže jsem slyšel i jak se utkání vyvíjí tam a někdy jsem se na jeho výkon soustředil více než na svůj. V dalším zápase jsme zase hráli s Víťou proti sobě a to bude vždycky nepříjemné. Co se týče finále, ve druhém setu jsem sice neproměnil ani jeden brejkbol, zápas jsem měl ale dle mého názoru po celou dobu pod kontrolou.

Není bez zajímavosti, že s Argentincem Mateo Nicolasem Martinezem jste se potkal za poslední tři týdny na turnaji podruhé, s dalším Argentincem Gastonem-Arturo Grimolizzim jste hrál dokonce na třech posledních turnajích. Je pro vás výhodou hrát s hráči poněkolikáté za tak krátkou dobu?

Pro soupeře je asi hodně nepříjemné, když znáte jejich kvality a porazíte je. Především v zápase s Grimolizzim bylo vidět, že když jsem vyhrál první set a pak mu hned sebral podání, tak psychicky úplně odpadl. Když vyhrávám, tak to výhoda je, ale když prohrávám, tak určitě ne (smích).

Jedničkou turnaje byl domácí Egypťan Mohamed Safwat, se kterým jste hrál už osmkrát a máte spolu bilanci 5:3.. Bylo to pro vás překvapení, že vypadl už v prvním kole?

Se Safwatem máme vždy těžké bitvy. Na zápas s ním jsem se těšil, protože na antuce bych si na něj víc věřil. Jeho prohra mě ale nepřekvapila, viděl jsem, že má vykloubený palec, který si zranil den před zápasem.

Ve čtyřhře s Vítem Kopřivou jste před týdnem vyhráli titul. Nyní jste však vypadli již ve čtvrtfinále. Čím si to vysvětlujete? Jak se vám s Vítkem hraje debl?

Těžko se to hodnotí. Každý jsme hráli své zápasy v singlu a na soupeře jsme se nepřipravili nejlépe. Nechci říct, že jsme něco podcenili, ale soupeři nás překvapili svojí hrou. S Víťou se mi hraje velice dobře, jsme si herně hodně podobní, jen si musíme víc pomáhat na síti.

Jak se vám v Káhiře hrálo? Máte to tam radši než v Šarm Aš-Šejchu?

Turnaje nebyly přímo v Káhiře, ale v resortu necelou hodinku od ní. Po tenisové stránce se mi hraje lépe na antuce, nicméně antuka v Káhiře s ní neměla moc společného. Kurty byly hodně rychlé a také dost křivé. Pro vyžití je ale určitě lepší Šarm Aš-Šajch.

Vyrazili jste někam za památkami?

Byli jsme se podívat na pyramidy, na víc nezbyl čas, V podstatě každý den jsme hráli zápas, což je ale příjemná starost, protože jsme tam hlavně kvůli tenisu a ne dívat se na památky!