Zajímavosti ATP

Nenápadný odborník na maratony. Isner směle navázal na bitvu s Mahutem

- Marek Bartošík

John Isner je v souvislosti s extrémně dlouhým zápasem znám především díky jedenáctihodinové řežbě proti Nicolasi Mahutovi z Wimbledonu 2010. Americký dlouhán přitom může být považován za experta na pětisetové maratony na všech grandslamových akcích kromě domácího US Open, kde se v rozhodujícím setu hraje klasický tiebreak.

Kdo se v letech 2010–2018 rozhodl sledovat celý zápas Johna Isnera na grandslamovém turnaji, hrozilo mu, že se jeho pobyt na divácké sedačce nebo u televizní obrazovky pořádně protáhne. Vždyť pětatřicetiletý Isner, vítěz legendárního duelu s Nicolasem Mahutem z Wimbledonu 2010 (70:68 v pátém setu), má na připletení se do nekonečných tenisových bitev talent.

Není to tak dávno, co Američan předloni ve wimbledonském semifinále podlehl Kevinu Andersonovi 24:26 v pátém setu po šesti a půl hodinách boje. Toto klání se zapsalo do historických tabulek jako druhé nejdelší na grandslamu.

Třetím nejdelším zápasem Isnera (a pátým celkově na grandslamovém turnaji) bylo druhé kolo Roland Garros 2012, kde podlehl domácímu Paulu-Henrimu Mathieuovi 16:18 v pátém setu. Na kurtu se tehdy zdržel 5 hodin a 41 minut.

Zůstaňme ještě v antukové Paříži, kde Isner o rok později absolvoval dvě po sobě jdoucí epické bitvy. Nejprve ve druhém kole udolal krajana Ryana Harrisona 8:6 v pátém setu, aby v následujícím utkání padl 8:10 v rozhodující sadě proti Tommymu Haasovi. Isner strávil během dvou dní na kurtu bezmála osm a půl hodiny, čímž se přiblížil svému počínání z Wimbledonu 2010.

Na posvátné londýnské trávě se Isner řádně vyčerpal i ve třetích kolech ročníků 2015 a 2016. V obou případech neuspěl, a to s Marinem Čiličem (10:12 v pátém) a o rok později s Jo-Wilfriedem Tsongou (17:19 v pátém).

Maratonům se americký tenista nevyhnul ani v horké Austrálii, kde zaznamenal výsledky 7:9, 7:9 a 10:8 v rozhodujících setech.

Něčeho podobného mohl jistě dosáhnout i na domácím US Open. Tam ho ale od podobných zkušeností vždy chránil tiebreak v rozhodujícím setu, a tak mohl v roce 2009 vyhrát třetí kolo proti Andymu Roddickovi 7:6(3), 6:3, 3:6, 5:7, 7:6(5). Kdoví, jak by právě toto utkání dopadlo, kdyby v New Yorku platila jiná pravidla pro poslední set.

Isner si jistě oddechl, když i pořadatelé Australian Open a Wimbledonu reformovali rozhodující set. V Melbourne se za stavu 6:6 v páté sadě hraje super tiebreak, v Londýně přichází za stavu 12:12 v pátém dějství na řadu klasická zkrácená hra. Jen v Paříži zatím s reformami váhají…

Další články z webu

Archiv článků