Ohromná zkušenost! Pála je neuvěřitelný, zářila po první výhře Martincová

Byl to pro ni důležitý víkend. Ve svých pětadvaceti letech Tereza Martincová poprvé nakoukla do reprezentace. A po úspěšném utkání proti Anně Karolíně Schmiedlové (6:0, 6:4) si může vychutnávat zaslouženou výhru číslo jedna v národních barvách.

„Jsem ráda, že jsem měla šanci reprezentovat a že jsem do týmu přinesla bod. Je to něco jiného než hrát sama za sebe,“ uvědomovala si na pozápasové tiskové konferenci Martincová.

Jaká cesta vedla k vašemu premiérovému vítězství v reprezentaci?
S Kájou to nebylo vůbec jednoduché. I když se hrálo na tvrdém povrchu, musela jsem si všechno uhrát, jelikož se snaží vrátit každý balón. Také je silná na bekhendu. Mně navíc docházely síly, sobotní zápas byl hodně náročný. Musela jsem se kousnout a dostat se zpátky.

To se i povedlo, ve druhém setu jste otočila z 2:4. A nakonec je z toho vydařený prodloužený víkend.
Těší mě, jak jsem to zvládla. Nevěděla jsem, jak se budu na kurtu cítit. Přece jenom jsem dosud nikdy nereprezentovala. Je to pro mě ohromná zkušenost. Doufám, že budu mít ještě někdy možnost hrát za svou zemi.

Poprvé jste vyzkoušela spolupráci s nehrajícím kapitánem Petrem Pálou. Zvykla jste si na jeho přítomnost na lavičce během zápasu?
Je neskutečný. Ví, co má kdy říct, dokáže se do nás vcítit. Hodně tomu rozumí, nesnaží se nás hnát do nějakých extrémů. Klobouk dolů před jeho prací. Pracovat se ženami není tak jednoduché jako s chlapy.

Víkend to pro vás byl bezesporu dost náročný. Co váš následující program?
Opravdu to nebylo jednoduché, takže si teď dopřeju volno. Přechod z antuky na tvrdý povrch byl brutální, hodně rychle jsem nalítla rovnou do ostrého zápasu. Začala mě bolet pravá ruka, což je podle mě způsobeno střídáním povrchů i míčů. Nemám ale žádné zranění, je to jenom únava. Bude mi stačit normální volno. S dalším dílem Elite Trophy (od 18. července, pozn. red.) počítám.