OBRAZEM: Odvážné i bizarní outfity z historie Wimbledonu
Pro Wimbledon je typická tradice. Žádné reklamy, při zápasech spíše komorní atmosféra, nádherný travnatý povrch a na něm tenisté a tenistky v (téměř) dokonale bílém oblečení. Zatímco při posledním ročníku měli účastníci povolen pouze barevný pruh o šířce nejvýše jednoho centimetru, v minulosti se v posvátném All England Clubu děly divy.
„Kolem výstřihu nebo konce rukávu je akceptován jeden barevný pruh, avšak nesmí být širší než 10 milimetrů,“ píše se o outfitech hráčů na oficiálním webu Wimbledonu.
Účastníci nejslavnějšího tenisového turnaje světa tuto striktní tradici až na ojedinělé výjimky dodržují. A pokud ne, holt dopadnou jako Roger Federer, který se v roce 2013 musel vzdát bot s oranžovou podrážkou.
Ne vždy ale byli pořadatelé Wimbledonu tak nekompromisní. Na instagramovém účtu travnatého grandslamu se objevil přehled nejzajímavějších (a často také nejbarevnějších) outfitů z historie turnaje.
Američan Gene Mayer tak v roce 1980 oblékl z velké části červenou polokošili, Švéd Peter Lundgren o devět let později vsadil kromě bílé na modrou a žlutou, barvy typické pro jeho zemi. Na poměry Wimbledonu pořádně divoký outfit zvolila v roce 1994 Gabriela Sabatiniová.
Wimbledon byl barevnější i v novém tisíciletí. Ještě v roce 2009 sahal Andy Roddick po titulu oděn v polokošili s mohutnými černými pruhy na rukávech. Něco takového je už pro londýnské pořadatele nemyslitelné.
This is the first time a men's Grand Slam final has gone 6-6 in the 5th set since 2009 Wimbledon, when Roger Federer outlasted Andy Roddick 16-14 in the 5th set. pic.twitter.com/GWdzXuPFEN
— ESPN Stats & Info (@ESPNStatsInfo) July 14, 2019
