Tomic odchodil zápas, nad zkratem rozhodčího mávl rukou. Los jej poté vrátil zpět do turnaje
Zlobivé dítě australského tenisu opět ukázalo svou tvář. Někdejší velký talent Bernard Tomic předvedl ve finálovém kole kvalifikace v americkém Delray Beach výkon, nad kterým zůstává rozum stát. Výsledkem byla hladká porážka 2:6 a 0:6, i ta ale nakonec stačila na účast v hlavní soutěži.
Bývalý sedmnáctý hráč světa má problémy s chutí do tenisu už delší dobu. Nedostatek motivace se odrazil třeba na minulé sezóně, kterou zakončil se silně zápornou bilancí 15 výher a 27 porážek.
Na podobná čísla má zatím sedmadvacetiletý Australan zaděláno i letos. V přímém souboji o postup do hlavní soutěže podniku ATP v americkém Delray Beach Tomic víceméně přepustil výhru Lotyši Gulbisovi, se kterým prohrál 2:6 a 0:6.
Jestliže v prvním setu ještě Australan jakž takž jevil známky zaujetí pro hru, výsledek toho druhého už ho zřejmě nezajímal vůbec. Korunu všemu nasadil za stavu 0:2 a 0:40, kdy doběhl Lotyšův kraťas a vrátil ho vítězně přes síť. Tady ještě bylo vše v pořádku.
Čárový rozhodčí ovšem po Gulbisově stopbalu zahlásil aut, který sudí na umpiru opravil v dobrý míč (na videu čas 58:55). Namísto opakování výměny však zcela nepochopitelně přiřkl bod Gulbisovi, čímž celý gem skončil. Ještě překvapivějším ovšem bylo, že Tomic nad tímto zcela zjevným pochybením jen mávl rukou a zamířil bez jakýchkoliv protestů na lavičku. Tím nejvíce překvapeným byl v tuto chvíli asi sám Ernests Gulbis.
Tomic v dalším průběhu duelu už neuhrál ani gem a byl z kurtu vyprovozen za 53 minut kanárem. Paradoxem je, že i takto krátký zápas byl z celkových šesti letošních tím druhým nejdelším. Jen pro představu – před týdnem zaznamenal Tomic v New Yorku svou vůbec nejrychlejší porážku v kariéře. Japonci Soedovi podlehl za pouhých 39 minut 2:6, 1:6.
Další kuriozita se zrodila posléze. Po odhlášení Američana Sandgrena se z poražených finalistů kvalifikace losoval tzv. lucky loser. A los se „usmál“ právě na Tomice, pro kterého tak turnaj nekončí a zahraje si v hlavní soutěži s Němcem Stebem. Na rozdíl od těch, kteří v kvalifikaci o místo v ní stáli a bojovali, leč neměli to štěstí.
