Bouře jako na fotbale, k tomu zrádné slunce. Napadlo mě podávat spodem, doznala se Kvitová

Arénou Roda Lavera se po nedělním poledni melbournského času ozývalo obtížně popsatelné hučení. O tuto atmosféru se zasloužilo několik desítek nejvěrnějších řeckých fanoušků, kteří dodávali kuráž své krajance Marii Sakkariové v souboji s Petrou Kvitovou. A aby toho nebylo málo, z oblohy vše sem tam kontrolovaly stíhačky či vrtulníky, podílející se na oslavě Dne Austrálie.

Řecká tygřice Sakkariová dlouho dělala v osmifinále Australian Open české lvici trable. Po vyhraném prvním setu se držela zuby nehty i v tom druhém, než od stavu 3:3 neunesla nápor devětadvacetileté Kvitové, která po dvou hodinách a 12 minutách uzmula velmi cenné vítězství 6:7(4), 6:3 a 6:2.

„Dnes to bylo hrozně těžké. Na začátku jsem byla nervózní, nejely mi ruce ani nohy. Postupně jsem se z toho dostala pozitivním myšlením,“ vrátila se k náročné zkoušce Kvitová.

Taková výhra vás musí obzvlášť těšit. Kdy se to začalo lámat?
Lépe jsem se začala cítit ke konci prvního setu, i když jsem tam nevyužila šanci. Začátek druhého setu byl podobný jako konec prvního, ale urvala jsem jeden dva gemy navíc. Tím se to všechno zlomilo. Vydržela jsem až do konce.

Vypadalo to, že během zápasu zkoušíte měnit taktiku…
Nevím, jestli jsem to úplně zkoušela. (úsměv) Samozřejmě jsem věděla, co na ni platí, ale ze začátku mi to nefungovalo. Byla jsem zatažená a víceméně jsem se do své palby snažila jenom dostat. Ve finále už mi to hodně psalo. Když jsem to pak napálila z returnu nebo z druhého míče, zatlačila jsem soupeřku do obrany a mohla jsem využít čop nebo úhel. To bylo pro ni hrozně těžké, jelikož běhala daleko za základní lajnou.

Utkání bylo charakteristické netradičními podmínkami – přelet stíhaček, vrtulníku, velmi aktivní řečtí fanoušci…
Přišlo mi, že stíhačky jsou úplně nad námi. Jenom jsem čekala, jestli to není třeba teroristický útok. (úsměv) Australané dnes samozřejmě slaví svátek, takže tomu všichni rozumíme. Není to sice nic příjemného, na druhou stranu to však bylo pro obě stejné. A Řekové v hledišti byli hodně hluční. Po konci zápasu jsem říkala rozhodčímu, že to bylo jako na fotbale. Je určitě fajn, když to v ochozech žije, Australian Open ale není Fed Cup.

Jak jste se vypořádala s přírodním faktorem, sluncem?
Bylo to opět přísné. Z jedné strany jsem zase neviděla. Nechci už hrát takhle ve dne. Nadhoz úplně splyne se sluncem, zvažovala jsem i podání spodem. (úsměv) Vždy, když se mi na té straně něco povedlo, jsem byla strašně ráda. Brala jsem to jako bonus.

Pomůže vám do dalších fází turnaje i fakt, že jste poprvé od předloňské Paříže otočila na grandslamu stav 0:1 na sety?
Doufám. Už ve druhém kole jsem otáčela oba sety, ale samozřejmě vyhrát po ztraceném prvním setu je něco jiného. Jsem ráda, že tohle mám taky za sebou. Nejvíc mi však v tomhle pomohl letošní zápas s Pavljučenkovovou v Brisbane. Nedařilo se mi, první set jsem prohrála 2:6, a přesto stále jsem věřila, že se rozjedu (Kvitová nakonec vyhrála 2:6, 6:1 a 6:0, pozn. red.).

Ve čtvrtfinále vás čeká buď světová jednička Ashleigh Bartyová, nebo americká ranařka Alison Riskeová. Co k nim můžete říct?
S Ashleigh jsme spolu hrály víckrát, třeba loni tady v Melbourne čtvrtfinále (Kvitová tehdy dominovala po setech 6:1 a 6:4, pozn. red.). Ash mám ráda, je skvělá. Je sice pod velkým tlakem, ale zvládá ho líp než kdokoliv jiný, a dokonce se postupně zlepšuje. Byl by to bezva zápas, je mi ctí s ní sdílet kurt. Alison je velice nebezpečná, prohrála jsem s ní ve Wu-chanu. Ráda to pálí po lajně, dává spíš údery bez rotace. Byl by to také těžký zápas.

V čem konkrétně je Bartyová lepší než před rokem?
Myslím, že se zlepšila ve všem. Umí dobrý kick, je proto nebezpečná i ze servisu. Forhend hraje s liftem, snaží se soupeřky hodně odtlačovat od lajny, umí také zrychlit hru. Má dobrý čop, bekhend i pohyb. Je to světová jednička, slabiny se u ní hledají obtížně.

Australian Open (ženy, AUS, tvrdý povrch, 71 000 000 AUD)
Osmifinále dvouhry
PETRA KVITOVÁ (8.) [7] – Maria Sakkariová (GRE, 23.) [22] 6:7(4), 6:3, 6:2