Martincová deklasovala bývalou 39. tenistku světa: Nechtěla jsem, aby soupeřka tvořila

Terezo, jak jste viděla utkání?
Samozřejmě jsem čekala, že soupeřka má svoje kvality, že to nebude jednouché. Nicméně od rána, co jsme viděli, co se tady děje, nikdo nemohl očekávat, jak se zápasy budou vyvíjet. I když je to na jednu stranu pro všechny stejný, tak je zvláštní hrát. Je obrovské dusno, do toho ten kouř. Je do toho horko, docela to letí.

Šla jsem do toho s tím, že vím, jak hraje, že bude hodně bránit, hodně vymýšlet. Moje jediná taktika bylo jí to nedovolit a hrát si svoje. Dobře servírovat, jít do všeho z prvního míče, aby nemohla nic tvořit.

První set trval jednadvacet minut. Bylo tam vůbec něco, čím soupeřka hrozila? Byla jste překvapena, jak hraje?
Nemůžu si to připouštět. Jak říkám, šla jsem do toho s tím, že ji vůbec nesmím nechat hrát, takže jsem jí nedala šanci tvořit. Podle toho se to vyvíjelo. Přišlo mi, jak na to neměla tolik času, tak se pak snažila začít také střílet, takže to bylo takové, že jsem dala ránu a přilétla ještě o trochu větší. Nebyla to její hra.

Soupeřka nevěděla, jak na vás hrát. Poté začala měnit taktiku. Nevykolejila vás ani chvilku, například při vašem podání, které jste ztratila?
Ztratila jsem si jeden servis, což je moje chyba. Jediné, co v zápase můžete ovlivnit, je servis, protože to je úder, na kterým záleží jenom na vás, soupeřka vás nedokáže ničím rozhodit. Je jasné, že když máte 1:6, tak nemůžete hrát stejně. Holka, která u toho přemýšlí, bude chtít určitě něco změnit. Nepřekvapilo mě, že se snaží něco vymyslet a hrát trochu jinak.

Výborně jste returnovala, výborně jste servírovala. V podstatě se vám dařilo vyhrávat vlastní hrou. Prověřila vás soupeřka? Ukázaly se v zápase vaše kvality, nebo to spíše soupeřce nešlo?
Kdybych ji nechala hrát, tak to bude úplně o něčem jiném. Párkrát jsem to přesně udělala, že jsem trochu ubrala, a už si mě tam honila, i když jsem se snažila všechno povracet. Určitě jsem věděla, že jakmile trošičku povolím, tak si bude se mnou dělat, co chce. Na mě byl ten tlak udržet ten level pořád stejný, což není jednoduché, když se do toho snažíte jít z prvního míče, což se snažím hrát. Na mě tlak byl. V tom zápase to vidíte, že když trošku uberete, jak začne hrát.

První set jste vyhrála za jednadvacet minut. Za půl hodinu to už bylo 6:1 a 3:0. Za čtyřicet čtyři minut byl konec. Bylo těžké udržet koncentraci celou dobu?
Jo, určitě. Krunicová je hráčka svých kvalit, teď na chvíli vypadla z první stovky, jinak je její hráčkou. Je to samozřejmě těžké. Čím je hráč lepší, tím je více konzistentnější, že si musí udržet ten level. Takhle se poznají ti nejlepší. Snažím se v tom zlepšovat, aby tam nebyly takové výkyvy. Když tam přijdu, abych ten level udržela.

Cítila jste na ní frustraci?
Všimla jsem si trošku toho. Snažím se soustředit pouze na sebe, na ni se nekoukat. Samozřejmě si všimnete soupeřky, co tam dělá. Bylo na ní vidět, že jí to vadí. Mně to také vadilo, ale nebudu to ukazovat, protože to pomáhá tomu druhému, když vidíte, že mu něco vadí.

Loni jste tu uhrála dvě kola kvalifikace. Letos jste ve druhém kole kvalifikace. Jak se vám tu hraje a kam byste Melbourne zařadila mezi grandslamy?
Je to těžké. Mám to tady ráda. Nádherný areál, organizačně skvělé. Austrálie se nám snaží dělat největší luxus. Mám to tu moc ráda, prostředí, lidi, všechno. Kam bych to zařadila? US Open a Austrálie jsou super, Wimbledon je úplně specifický, je úplně o něčem jiném. Když to vezmu z grandslamů, Paříž je taková...nechci říkat nejhorší, ale pokulhává pro mě. Ale chci tady dojít co nejdále. Sedí mi to tu. Je to taky specifické, protože v Melbourne začínám sezónu. Je to první turnaj, takový rozjížděcí. Někteří lidé to nemají rádi, ale já jsem to takhle zkusila. Přijde mi, že to není špatné. Chci toho naplno využít.

Doprovází vás tady váš přítel. Je to velká vzpruha? Máte ráda, když vaši nejbližší jezdí na turnaje? O vaší mamince jste kdysi říkala, že vám to ne vždy pomáhá...
S mamkou to nejde o to, že mi by to nepomáhalo, to určitě ne. Emoce tam jsou větší, protože na mamku si více dovolím. Určitě mi to pomáhá. Mamka je super. Když to vezmu tenisově, tak na turnajích mi nemá jak pomoci. To stejné Honza. Jsou na stejné pozici. Jednou jede Honza, jednou jede mamka. Mamka je super podpora. Naopak si myslím, že s tou jsme dosáhly super výsledků. S ní jsem tady byla minulý rok. Tentokrát přiletěl Honza. Minulou sezónu byl na všech grandslamech, loni, na US Open, ve Wimbledonu. Mám ráda, když jsem s trenérem, a ještě je možnost, když je takhle někdo z blízkých. Na US Open jsem měla i ségru, takže to bylo skvělé. Byli jsme tam celá parta. Je to úplně něco jiného, cítíte se lépe, máte kam upustit. Být jenom s trenérem také není nejlepší. I když máme s trenérem super vztah, tak je to jiný ventil, když máte s sebou přítele nebo je tu mamka.

Můžu se ještě zeptat, kdo vás trénuje?
Je to Pavel Zádrapa.