Neuvěřitelný Poláškův příběh: Ukončil kariéru kvůli zdraví, vrátil se jako deblová superhvězda
Před šesti ukončil Filip Polášek svou kariéru. Přinutily ho k tomu zdravotní problémy. Vášeň pro sport, a především tenis, v něm však zůstala pevně zakořeněna. Po pěti letech se rozhodl restartovat svou kariéru a stala se z něho deblová hvězda, jež se poprvé v životě kvalifikovala na Turnaj mistrů.
Slovenský tenista učinil v roce 2018 další životní rozhodnutí. Bylo tomu téměř pět let po skončení kariéry, když si řekl, že ještě jednou zkusí své štěstí jako profesionální tenista. Pro svou "druhou" kariéru si vybral specializaci jako deblista.
Ve čtyřhře se mu ostatně dařilo už během jeho "první" kariéry. V roce 2012 vystoupal až na 20. místo světa a získal 11 titulů na okruhu ATP mezi lety 2008 až 2013. Pak ale musel tenis ustoupit do pozadí.
„Měl jsem problémy se zády, konkrétně s nervovou soustavou, navíc jsem měl vyhřezlou meziobratlovou ploténku,“ uvedl Polášek pro oficiální stránky ATP. „Po zápasech mi noha doslova skákala.“
„Když jsem po utkání šel do šatny, nemohl jsem vůbec kontrolovat nervy v levé noze. Pokud jsem si nohu nedržel rukama, mohla někdy poskakovat i třeba 15 minut,“ popisoval Polášek. „Kariéra byla u konce. Ale ani bez hraní tenisu mé bolesti neustoupily.“
Konec kariéry nebyl definitivní
Na konci sezony 2013 opustil tenisový okruh a čtyři a půl roku nehrál. Pracoval jako šéftrenér oddílu v Piešťanech a postupem času začal snít o návratu na kurty. Nabudil ho zejména trénink s elitním deblistou Mikem Bryanem.
A tak se Polášek vrhnul do práce, tréninkové dřiny a v červnu 2018 vrátil. Spolu s Patrikem Riklem na challengeru v Popradu postoupil do čtvrtfinále. Během půl roku sezony získal tři tituly na okruhu ITF a na challengerech prošel celkem do čtyř finále, z nichž vytěžil jeden titul.
„Spousta lidí nevěřila, že je vůbec možné, abych se vrátil na úroveň, kterou jsem měl před zraněním,“ smál se Polášek. „Navíc jsem byl tak dlouho ze hry. Ale rád dělám nemožné věci. Ještě šílenější je, že moje hra je úplně jiná. Mám jiné tělo a jinou váhu. Hraji s rozdílnými raketami i výpletem,“ podotkl čtyřiatřicetiletý Slovák, jehož comeback nabral ty pravé obrátky v roce 2019.
Návrat na nejvyšší okruh a životní maximum
Pokud byl Poláškův návrat v roce 2018 možným zázrakem, k letošní sezoně už neexistuje správné přirovnání. Slovenský deblista vyhrál 63 zápasů a posunul se poprvé v životě do elitní desítky.
Rok začal znovu na challengerech. Po finále v Koblenzu a titulu v Budapešti přišla silná antuková sezona. Po svém druhém titulu v sezoně, který vybojoval v Ostravě, spojil síly s Philippem Oswaldem z Rakouska, se kterým získal během antukové části sezony další čtyři tituly na challengerech během pouhého měsíce a půl!
A konečně se Polášek mohl vrátit definitivně i mezi elitu. Domluvil se s chorvatským tenistou Ivanem Dodigem, bývalou deblovou čtyřkou, na spolupráci. V červnu odehráli první turnaj na ATP v Antalyi, kde se dostali až do finále.
Je skoro až neuvěřitelné, co oba během pouhých čtyř měsíců dokázali. Následovalo životní semifinále Wimbledonu, po kterém si Polášek ještě odskočil na dva antukové turnaje s Oswaldem (titul na ATP v Kitzbühlu a finále v Gstaadu).
Dál už pokračoval jen s Dodigem a dalším ohromným úspěchem slovensko-chorvatské dvojice byl titul na Masters v Cincinnati. Sice pak přišlo zklamání v podobě vyřazení hned v prvním kole na grandslamu v New Yorku, ale vítězství v Pekingu, čtvrtfinále v Šanghaji a semifinále v Basileji a na Masters v Paříži nakonec tento pár posunul až na Turnaj mistrů.
Na závěrečný podnik sezony se Polášek kvalifikoval poprvé v kariéře. Ve své druhé kariéře, po téměř pěti letech bez tenisu. A nadále může prožívat svůj sen.
