Můj titul? Pro český tenis jen dobře, motivuje to další kluky, věří Forejtek

Forejtkovo vítězství znamená jen a jen fantastickou zprávu pro český tenis, který po koncepční práci u mládeže získal potvrzení dobré práce. Že by se blýskalo na další zlatou éru? Šampion z US Open v to plně věří.

Stal jste se teprve pátým českým tenistou, který ovládl na grandslamu juniorskou dvouhru. Jaké jsou první pocity?
Obrovská úleva a radost. Tím, že to je tentokrát singl a ne debl, tak jsou emoce ještě o to intenzivnější. Byl to nesmírně těžký zápas. Ještě mi to možná ani nedochází, to možná až za pár hodin. Jsou to skvělé pocity.

Kam tuto výhru budete řadit?
Suverénně zatím na nejvyšší příčku ze všech juniorských úspěchů. Samozřejmě i kvůli tomu, že to byl můj poslední grandslam v pozici juniora. Jsem moc rád, že jsem toho využil.

V prvním setu jste proti Navaovi několikrát čelil brejkobolu, jeho podání bylo z vaší strany téměř neprolomitelné. Co se tam dělo?
Byl jsem pasivní, zbytečně jsem se bránil. Nešel mi forhend. Všude jsem byl pozdě. Dost to bylo ovlivněno mou nervozitou. Bál jsem se udělat chybu, tím pádem jsem mu ale nechával strašně moc prostoru. On švihal jednu ránu za druhou, chodil do toho. Ve druhé sadě jsem zvládl zrychlit a najednou to mělo efekt. Hned jsem ho brejkl a podržel si servis. On šel s výkonem potom dolů. Nava je obecně takový tenisový blázen s velkými výkyvy.

Už jste zmiňoval nervozitu. Opravdu to byl takový šok, když jste poprvé vstoupil na honosný Stadion Louise Armstronga?
Dopoledne jsem se na něm jen rozehrával. Prvních deset minut to bylo takové jiné, pak už jsem si ale zvykal. Super bylo, že tam nebyly žádné přechody mezi světlem a stínem. To mi nikdy moc nevyhovuje a dost špatně se v tom orientuji.

Získal jste letos už třetí trofej z juniorského grandslamu. Jak moc cítíte zodpovědnost, že jste součástí generace, která by měla v uvozovkách spasit český mužský tenis?
Já nejsem ale sám. Je nás pět velice kvalitních tenistů podobného věku. Pro český tenis je to jen a jen dobře. Zase by se mohlo navázat na úspěšnou éru.

Tradičně jste dostal možnost promluvit před publikem na mikrofon. Měl jste něco připraveno?
Připraveno jsem neměl nic. Američané vždy mají parádní řeč, takže oproti mé ji měl asi Nava lepší. Já jsem radši jenom zopakoval část z toho, co řekl. Tak snad to nebyla až taková hrůza. (smích)

Jak triumf oslavíte?
Vůbec nevím. (smích) Hlavně musím v pondělí ráno stihnout letadlo, protože už letím přes Vídeň s Jirkou Lehečkou na Davis Cup.

Nebude trošku problém s časovým posunem?
Hraje se až příští sobotu, takže to snad nebude taková hrůza. Budeme si muset zvykat na povrch, na čas, na prostředí. Ale uvidíme, koho kapitán vůbec nasadí do zápasů. Bude se rozhodovat podle tréninků. Mně nicméně obecně moc časové posuny nevadí.

Vašim trenérem je bývalý profesionální tenista Jan Mertl. Nakolik vám právě spolupráce s tak zkušeným koučem prospívá?
Honza byl výborný hráč. Snažím se od něj brát co nejvíc informací. Zatím to docela vychází. Mám třetí grandslamový titul... (smích)

Může nějak tento singlový titul pomoci i sebevědomí? Čeká vás nyní náročný přechod mezi muže...
Nejenom pro růst sebevědomí. Měl jsem možnost zahrát si na velkém kurtu. Ustál jsem tlak, dokázal vyhrát velký turnaj. Jenom mi to může pomoct.

Jiří Lehečka posmutněle seděl při vašem finále na tribuně. Cítíte i třeba, že by váš triumf mohl inspirovat další kluky k ještě většímu úsilí?
Kdokoliv kolem nás uhraje nějaký výsledek, tak minimálně pro mě je to obrovská motivace. A chci se ještě více posouvat. Pro kluky je to jen dobře, chceme se pořád předhánět a právě to nás posouvá dál.

Ještě stále je zde možnost, že byste se na konci roku mohl stát světovou juniorskou jedničkou. Pojedete nakonec i na juniorské Masters do Číny na konci sezóny?
Určitě bych chtěl být první. Do Čcheng-tu na Turnaj mistrů pojedu na devadesát procent, protože tam je ještě šance, že by mě někdo mohl přeskočit.

US Open, New York (USA, 57 238 700 USD, tvrdý povrch)
Finále dvouhry chlapců
JONÁŠ FOREJTEK – Emilio Nava (USA) 6:7(4), 6:0, 6:2