Kdybych se trápila, raději skončím, přemýšlí Hradecká. Parťáka z mixu nikdy neviděla
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU: Je to jenom tenis. Tak se loučila při odchodu z mixzóny Lucie Hradecká. Pětinásobnou vítězki Fed Cupu a majitelku tří grandslamových vítězství už viditelně její životní láska nijak nerozhodí. Na 34leté Češce je na první pohled vidět, jak si to na kurtu pořád užívá za každé situace. A zatím rozhodně končit s tenisem neplánuje. Novopečená vítězka čtyřhry v Cincinannti se v deblu sice na US Open rozloučila překvapivě už po prvním dnu, ve Flushing Meadows ještě ale nastoupí ve smíšené čtyřhře. A v ní ji čeká možná daleko větší výzva. Svého parťáka z Nového Zélandu totiž ještě nikdy neviděla naživo.
Nakonec končíte překvapivě s Andrejou Klepačovou již po prvním kole, nakolik je to zklamání?
Beru to už v pohodě. Je to sice škoda, že po vyhraném Cincinnati vypadáváme hned v prvním kole, ale dělaly jsme všechno, co jsme mohly. Soupeřky ovšem zahrály dobře. Stollarová neskutečně servírovala, Jabeurová to zase často nepříjemně roztáčela. Bohužel parťačka měla trošku problémy s kotníkem, to možná trošku náš výkon ovlivnilo.
Jabeurová měla v nohách třísetový zápas Karolínou Plíškovou, během něhož to i několikrát vypadalo, že skrečuje. Přišla vám nějak unavená? Do debla nastoupila dokonce s obvázaným stehnem a kolenem...
Část zápasu s Kájou jsem viděla. Mně na kurtu vůbec nepřišlo, že by jí něco bylo. Hrála úplně normálně. Občas, když vás samozřejmě něco píchne, tak si potřebujete i občas oddychnout... (úsměv)
Už jste zmiňovala, že se vám podařilo zvítězit ve čtyřhře na turnaji v Cincinnati. Bylo to o sladší, že jste tento dost ceněný triumf po loňsku obhájila?
Už jsem Cincinnati vyhrála v součtu třikrát. A vždy s jinou partačkou. To je neskutečné... Letos nám to neuvěřitelně sedlo. První kolo jsme sice nehrály úplně nejlépe, ale měly jsme za sebou ještě horší zápas v Torontu, kde jsme skončily hned na začátku. Z toho jsme ale hodně ponučily. V Cincinnati jsme už hrály každý zápas lépe a lépe. Ve finále to pak Andreje neskutečně sedlo, pomalu nezkazila jediný balón.
Ve čtvrtfinále vám vzdala Bára Strýcová se Sie, v semifinále jste pak vyřadily sestry Plíškovy. Nakolik to bylo z tohoto pohledu pikantnější?
Sie Su-wej hrála bohužel pro Báru stejný den náročný zápas v singlu a měla snad něco s nohou. Pro Báru i pro nás to byla škoda, že jsme si spolu nezahrály. Ale občas člověk prostě musí mít takové štěstí v neštěstí, aby vyhrál turnaj.
S Andrejou hrajete pravidelně od lednového turnaje v Brisbane. Jak vám to spolu sedí?
Andreja je super i mimo kurt. Ale zase spolu nemusíme být 24 hodin v kuse. Někdy si spolu zahrajeme krátké deblové cvičení a obecně i na kurtě je to dobré. Je velká pohodářka.
Na US Open si ještě zahrajete ve smíšené čtyřhře. Berete to jako druhou šanci si to na grandslamu o trochu déle užít?
Já to tady mám ráda. Trošku úsměvné je, že jsem se svým parťákem ještě v životě neviděla. Já jsem původně měla hrát s Romanem Jebavým, jenomže jsme se rankingově do mixu nedostali. Na poslední chvíli to trenér domluvil s Novozélanďanem Artemem Sitakem. Nikdy osobně jsem s ním nemluvila, bude to asi sranda.
Kdy se tedy potkáte? Až přímo před zápasem?
On prohrál debla, takže asi v den zápasu. Tedy v sobotu. Jsem na něj zvědavá, snad mi nebude nadávat... (smích)
Stále hráváte pravidelně i singl. Nikdy jste nepřemýšlela, že byste se už čistě pragmaticky zaměřila pouze na čtyřhru třeba jako český příklad v podobě Renaty Voráčové nebo Romana Jebavého?
Kdyby se mi loni nepřihodilo zranění kolene, tak už možná ani nehraju. Tehdy jsem si dala výzvu, že bych se chtěla vrátit, protože jsem nikdy tak vážný úraz nebo zdravotní potíže neměla. A pořád ta výzva pokračuje. Když jsem si to tehdy dala cíl, tak ještě musím hrát.
V únoru jste zvládla porazit daleko mladší soupeřky na turnaji v Trnavě. Nakolik tento fakt dodá sebevědomí?
Trnava byla parádní, ale přijde mi, že už to je hrozně dávno... (smích) Tehdy to byla strašná škoda, protože jsem ještě zahrála dobře v Dubaji, kde jsem se probojovala i do hlavní soutěže. Jenže na takových turnajích jako je Miami nebo Indian Wells jsem se k dvouhře nedostala, protože jsem neměla až tak dobrý ranking. A než se do toho člověk zase vrátí... Začalo mě tehdy bolet i zápěstí, se kterým jsem se pak trápila skoro tři měsíce. Sice jsem byla v singlu rozjetá, ale bohužel se to posléze dost zkomplikovalo. Kombinovat debl a singl je opravdu dost náročné.
V příští sezóně se kromě čtyř grandslamů můžete objevit i na olympiádě v Tokiu. Pro vás coby medailistku z Londýna i Ria, bude to pro příští sezónu větší motivace?
Abych se přiznala, nějak extra už ne. Nejsem nejmladší. Nevím, co se bude dít se mnou za tři měsíce natož skoro za rok. Já si dávám spíš krátkodobé cíle, z turnaje na turnaj. Když mě to úplně nebude extrémně bavit... Za svoji kariéru jsem toho dokázala docela dost a než bych se měla trápit, tak asi raději skončím. Zatím to ale neplánuji.
Na US Open ještě pokračujete, ale kam budete pokračovat po jeho skončení?
Tím, jak jsem vyhrála v Cincinnati, tak mi moc bodů nespadne, tudíž bych se chtěla zaměřit spíše zase na dvouhru. Nejsem si úplně jistá, jestli bych se dostala na turnaje v Asii. Zvolím spíš asi menší ITFka v Česku. A potom pojedu na moje klasické šedesátky a osmdesátky ve Francii.
US Open, New York (USA, 57 238 700 USD, tvrdý povrch)
1. kolo čtyřhry žen
Jabeurová (TUN), Stollarová (HUN) – HRADECKÁ, Klepačová (SLO) 7:5, 6:3
