Tenis je moje srdeční záležitost, říká Tibor Lešniak

Jak je těžké zorganizovat takový mezinárodní turnaj?

Dělám to už několik let. Začínalo to na východě republiky, v Michalovcích, ale tam na to nebyly vhodné podmínky, jaké jsou tady ve Slovenské Ľupči. Samozřejmě, v dnešní době je velmi těžké zabezpečit finanční stránku turnaje, ale stále se nějakým způsobem finanční prostředky najdou od sponzorů, se kterými dlouhé roky spolupracujeme. Takže vlastně se obracím na jedny a ty samé lidi už několik let.

Kdy se vlastně začíná s přípravami celého turnaje?

No, musím to říct takhle. Přípravy vlastně začínají tehdy, když jeden turnaj skončí. V tu chvíli se vlastně začínají oslovovat potencionální sponzoři, kteří by uměli pomoct se všemi finančními náklady. Hlavně na prize-money pro hráče a hráčky.

Kolik lidí je zapojeno do organizace?

V podstatě, kdybych to měl shrnout, tak je do toho zapojených pět až šest lidí. Samozřejmě, hodně si vážím práce pana Stanka, který je druhým manažerem tohoto turnaje. Musím také vyzdvihnout reklamního manažera pana Maskala a reklamní společnost, která působí v Banské Bystřici. Takže jak jsem říkal, je to okolo pěti až šesti lidí.

Proč zrovna Slovenská Ľupča? Sám jste říkal – malá obec, 3 200 obyvatel..

Do Slovenské Ľupči, konkrétně na střední Slovensko, mě zavál rodinný život. Tady jsem se vlastně podruhé ve svém životě oženil, našel jsem zde určitou pohodu a taky zaměstnání, protože nedělám jen tuto tenisovou činnost, ale jsem současně zaměstnaný jako učitel na dopravní průmyslovce ve Zvolenu, takže možná proto střední Slovensko a Slovenská Ľupča.

Jak dlouho už se pohybujete u tenisu?

Musím říct, že už to bude okolo třiceti roků. Za ta léta mám úžasné kontakty mezi hráči, mezi funkcionáři slovenského svazu a pochopitelně i v České republice. Toho si moc vážím, neboť si myslím, že v Česku je úroveň tenisu vyšší. Už jen, když se podíváme na českou extraligu, kde hrají samí kvalitní hráči.

Jak vzpomínáte na váš první turnaj, který jste organizoval?

Byl to první turnaj v Michalovicích, který jsem organizoval možná před dvaceti lety. Byl to zrovna ženský turnaj s dotací 10.000 amerických dolarů, kde v podstatě ta zapálenost byla ještě daleko větší, protože to byl můj první turnaj a byly tam velice velké emoce. Myslím si, že se na něj vzpomíná dodnes. Tehdy bylo nadšení všech ostatních lidí, včetně sponzorů, trošku jiná, než je tomu teď.

Co byste chtěl do příštího ročníku zlepšit?

Určitě ovlivní organizaci dalšího turnaje i fakt, že příští rok už nebudou mezinárodní turnaje s dotací 10.000 amerických dolarů, ale s mininiálně 15.000 americkými dolary. Takže určitě to bude v první řadě záviset na sponzorech, jestli se vlastně vůbec budeme schopni s nimi domluvit, aby poskytli finance na tento turnaj. Neříkám, že ano nebo ne. Určitě se to všechno bude odvíjet od letošních turnajů.

Myslíte si, že kdyby ve stejném termínu neprobíhal challenger v Trnavě, tak obsazení hráčů bude lepší?

Určitě těch 59 hráčů v kvalifikaci a samozřejmě plná hlavní soutěž. Tento turnaj se hraje ve stínu challengeru v Trnavě. Šli tam hrát do kvalifikace Slováci, kteří trénují v národním tenisovém centru, ale myslím si, že ta koncepce nebyla právě nejšťastnější, že tihle mladí hráči odešli hrát kvalifikaci těžkého turnaje v Trnavě. Mohli přijít hrát raději sem a získávat, možná ne lehčí cestou, ale získávat dříve první body do světového žebříčku.

Ivan Košec jako poslední Slovák vypadl ve čtvrtfinále turnaje. Nemrzí vás trochu, že poslední slovenský zástupce vypadl takto brzo?

Určitě, určitě ano, ale myslím si, že tak jak jsem to říkal už po finále čtyřhry. Český tenis je prostě jinde, je trošku dále. My se nemůžeme vymlouvat, že v České republice je více obyvatel. Když se podíváme na pavouka turnaje, tak zjistíme, že vlastně dominují čeští hráči a myslím si, že je to spravedlivé. Mnozí z nich vystupují hodně seriózně a s mnohými se osobně znám, zsněkterými hodně dobře. Vážím si toho, že čeští hráči jezdí na turnaj do Slovenské Ľupči.

V neděli odstartoval ženský podnik. Liší se nějak organizace mezi mužským a ženským turnajem?

Myslím si, že ne. V podstatě ani nemáme čas na oddych, prostě pokračujeme dál kvalifikací. Možná mohlo být v kvalifikaci trošku více hráček. Myslel jsem si, že přijde o hodně více tenistek, což je dost možná ovlivněné i tím, že v Turecku byly turnaje kvůli bezpečnosti hráčů a hráček zrušeny. V podstatě ta organizace ale zůstává úplně stejná. Věřím tomu, že ženský turnaj dopadne stejně dobře, jako dopadl ten mužský.

Kdybyste se měl ohlédnout za tím mužským turnajem. Mrzí vás za celý ten letošní ročník nějaká věc?

Myslím si, že ani ne, ale možná budu i konkrétně jmenovat. Tenis je moje srdcová záležitost a myslím si, že chování některých hráčů z České republiky, konkrétně Šafránka, nemělo nic společné s nějakou profesionalitou, s pokorou a se skromností. I tak si možná myslím, že z něho vyroste jednou velký hráč, ale myslím si, že dost svým chováním opovrhnul celému organizačnímu týmu, který tady pracoval po celý týden na tomhle turnaji.