Náročný splněný sen Siniakové. Adrenalin ze zápasu rozcvičil Strýcovou
Párty nekončí. Hlavní hvězda večírku se ale mění. Kateřina Siniaková hrála tento víkend před domácím publikem ve Fed Cupu dvouhru vůbec poprvé, navíc ve velkolepém finále. Její třísetové utkání proti Sofii Keninové bylo drama, thriller i horor, ale nakonec se jednalo o film, který měl šťastný konec. A rozhodně nepocházel z americké dílny. „Byl to úžasný zápas,“ nemohla ze sebe vysypat nic jiného Siniaková. Po takřka čtyřech hodinách zařídila svému týmu další titul…
Americká nadvláda v zápasech s Českou republikou je definitivně zlomena. Do famózní éry pod kapitánem Pálou přibyla již šestá trofej.
A postarala se o to především ještě pár dní zpět naprosto nečekaná hrdinka, která pro českou stranu ukořistila dva body. Jméno Kateřina Siniaková může být na poháru vyryto velmi tučným písmem.
„Je to něco speciálního. Když jsem vyhrála, bylo to velmi vzrušující. Teď si to spolu s týmem užívám,“ sypala ze sebe nadšená tenistka, pro níž to je první vavřín z týmové soutěže. „Moc to pro mě znamená. Takto ukončit sezónu…o tom jsem snila,“ doplnila vítězka dvou titulů na okruhu WTA.
Onen druhý svůj bod, a v celkovém součtu rozhodující, nepřišel po vítězství v bitvě. To, co na kurtu předvedla Kateřina Siniaková spolu s devatenáctiletou Sofií Keninovou, byla spíše regulérní válka s nevyzpytatelným průběhem. Obě bojovaly do naprostého padnutí. Vždy se v ten nejneočekávanější moment otočil vítr.
„Katko, ukonči to, já tam nemůžu,“ prosila kolegyni v duchu Strýcová, jež by přišla v případě neúspěchu Siniakové na řadu. Neustále putovala s velkou nervozitou mezi místem pro strečink plus rozběhávání a lavičkou realizačního týmu. „Ale v podstatě už jsem se rozcvičovat nemusela. Adrenalin ze zápasu mě rozcvičil sám o sobě,“ smála se později končící reprezentantka.
Důvod byl jasný. Došlo hned na 17 brejků, neuvěřitelné výměny plné nekonečného množství zvratů. Třeba pátý gem rozhodující sady se stal maratonem, jenž trval přes 19 minut. Česká tenistka v desáté hře dokonce čelila dvěma mečbolům. Hned v dalším gemu byla v hrozivé ztrátě 0:40…
„Bylo to těžké, hrálo se nahoru a dolů. Předváděla jsem skvělý výkon, ale prohrávala jsem,“ vyprávěla Siniaková, kterou v tu chvíli přerušil na tiskové konferenci kapitán Petr Pála. „Mně si teda ani jednou neřekla, že hraješ skvěle,“ popichoval hráčku.
Cílová rovinka vytrvalostního závodu ale patřila Siniakové. Jednalo se o bravurní a emotivní tečku. Dobojováno bylo po setech 7:5, 5:7 a 7:5.
Tři hodiny a pětačtyřicet minut. Po takové době si mohla Kateřina Siniaková naposledy zakřičet. A spolu s ní vybouchla celá hala. „Byl to úžasný zápas. Opravdu jsem si užila atmosféru."
S Plíškovou a Kvitovou by si finále možná nezahrála. Nedělní odpoledne ale patřilo jí. Je novou českou tenisovou hrdinkou. Magnetem na fotografie a podpisy byly v minulosti spíše zmíněné dvě reprezentační kolegyně či také Barbora Strýcová.
Bude nyní celebritou?
„Jestli se nějaká popularita objeví, to nevím. Vyzkoušíme to až půjdu po Praze, jestli mě někdo pozná,“ zakončila s potutelným úsměvem Siniaková.
Sama by v následujících měsících ráda vystřelila z aktuální 31. pozice v žebříčku mnohem výše. „Snad to půjde nahoru, příští rok bude zkouška. Cíle jsou větší, ale neřeknu je,“ nechává si pro sebe tajemství rodačka z Hradce Králové.
No, vlastně nyní spíše fedcupová šampionka.
