Marek Jaloviec si turnaj sám nalosoval a pak ho vyhrál. Naštval mě jen Pospíšil, který mě prohodil levačkou, směje se
Marek Jaloviec se oklepal z nepodařeného začátku sezóny a v řeckém Irakliu vybojoval svůj první letošní turnajový titul, celkově šestý. Ve světovém žebříčku zůstane okolo 300. místa, protože mu vypadávají body za loňský premiérový triumf v Baku. Do konce června však obhajuje pouhé dva body do žebříčku a to je ideální příležitost, aby se Jaloviec popral o premiérovou účast v kvalifikaci na grandslamové turnaje. Tenisovému světu poskytl přímo z Řecka exkluzivní rozhovor.
Marku, posíláme velkou gratulaci k vítězství do Řecka. Zdá se, že se pomalu dostáváte na vítěznou vlnu. Sezónu jste přitom zahájil třemi porážkami s hráči, kteří byli na žebříčku postavení níže než vy...
Na Štědrý den jsem si natáhl vazy v kotníku a měsíc a půl jsem s nimi laboroval. Neudělal jsem moc dobrou přípravu a jel jsem pak rovnou na turnaje, kde se mi moc nedařilo. Také jsem měnil rakety, protože ty staré se už nevyrábějí, ale nějak mně ty nové nesedly. Těch starých mám už jen pět nebo šest a nesmím s nimi moc mlátit, aby mi vydržely do konce sezóny. :-) Snažím se teď tu výměnu raket co nejvíce oddálit a nové rakety budu hledat až po sezóně.
Následoval challenger ve Vratislavi, kde jste se alespoň z kvalifikace probojoval do hlavní soutěže a získal prvních pět letošních bodů do žebříčku ATP. Cítil jste obrat k lepšímu?
Pořád jsem se cítil nic moc. Hrál jsem stále ještě s novými raketami. V té Vratislavi to navíc bylo strašně rychlé a nebylo to ani moc o tenisu. V prvním kole jsem si ale na centru zahrál s Jerzym Janowiczem a to pro mě byl super zážitek, asi největší v dosavadní kariéře. Zahrát si s tak skvělým hráčem a navíc před diváky, to jsem si skutečně užíval.
Nyní jste v řeckém Irakliu. Tam jste na prvním turnaji postoupil do semifinále, kde jste prohrál s Bělorusem Jaraslavem Šylou, druhý turnaj jste už ovládl. Jste spokojený?
Ano, jsem. Už v tréninku před odjezdem do Řecka jsem se vrátil ke starým raketám a myslím, že mi to pomohlo. S Jaraslavem Šylou jsme spolu celý týden trénovali, hráli jsme spolu i debla. V tom zápase ukázal větší klid v koncovkách gemů. Když to bylo po třiceti nebo byl brejkbol, zvládl to soupeř lépe.
Jak jste byl v Řecku spokojen se zázemím? Líbilo se vám tam?
Byl jsem spokojený. Na pokoji jsem byl s Jardou Pospíšilem a Vítkem Kopřivou. Byla s nimi sranda a bylo super, že i mezi zápasy bylo co dělat. Měl jsem štěstí, že jsem přiletěl až na druhý turnaj, kdy už většinou nepršelo. Přeháňky tu byly vlastně jen dva dny. Měl jsem štěstí, protože během prvního turnaje tady v Irakliu pršelo pořádně a několik dní se vůbec nehrálo.
Hrálo se na tvrdém povrchu. Jak jste byl spokojený s tamními kurty?
Kurty mi celkem seděly. Každý je tedy trochu jiný, ale hrálo se mi tu dobře. Nejvíc mi seděl centrální kurt, i když jsem na něm prohrál první týden s Jaraslavem Šylou. Byl trochu pomalejší než ostatní a to mě vyhovovalo.
V Irakliu se hrál i turnaj žen, které na rozdíl od vás hrály na antuce. Potkávaly jste se s nimi? Miriam Kolodziejová podobně jako vy postoupila do finále, ale tam nakonec prohrála...
Holky hrály nahoře na antuce a když byl čas, chodili jsme se navzájem povzbuzovat. Potkal jsem před finále Miri Kolodziejovou, tak jsem na ní houkl, ať se drží a maká. :-)
Vy jste měl tento týden celkem štěstí na los. V prvním kole vás čekal domácí Anastasios Pavlis, který dostal od pořadatelů divokou kartu, ve druhém běloruský kvalifikant Maxim Tybar. Oba jste hladce porazil. Docela příjemní soupeři na úvod, viďte?
Pavouka jsem si nalosoval sám a musím říci, že jsem si fakt nemohl na nic stěžovat. :-) První dvě kola byla celkem dobrá na rozehrání, ale musím říct, že i když jsem ve druhém kole nad Bělorusem Tybarem vyhrál 6:2, 6:2, tak jsme se docela tahali a nebylo to zdaleka tak jasné, jak napovídá výsledek.
Ve čtvrtfinále vás čekal Bulhar Alexandar Lazov, který vyhrál už osm futurů, z toho jeden letos. Porazil jste ho 6:0, 6:4, i když se asi čekal vyrovnanější zápas...
Byl jsem se na Lazova podívat a navíc jsem se před zápasem bavil s Ivo Minářem, kterého Lazov porazil v prvním kole (pozn. aut.: ve třech setech). Stanovená taktika na něj platila po celý první set, kdy jsem mu dal kanára. Ve druhé sadě jsem ho rychle brejkl a tam se to lámalo. Kdyby mě brejkl zpátky, bylo by to ještě hodně těžké, ale podařilo se mi už zápas dopodávat.
V semifinále jste se střetl s bývalým 103. hráčem světa Jaroslavem Pospíšilem, který byl pouhé dva body od první stovky světového žebříčku. Hrajete rádi proti Čechům, které znáte lépe než ostatní?
S Jardou Pospíšilem se dobře známe z Prostějova. Jsme kamarádi a bydleli jsme spolu na pokoji. Hodně jsme se tu bavili i o tenise. Jarda je dost nechutný v tom, jak hraje, zezadu si udržuje skutečně pořád vysoký standard. V prvním setu jsme oba ztratili servis a bylo to hodně nervózní. První set jsme hráli asi hodinu, rozhodlo pár míčků. Úvodní set byl pro průběh zápasu rozhodující, ve druhém setu šla hra Jardy trochu dolů a využil jsem toho. Za stavu 4:0 mi ale neskutečně zabil míček levačkou, jak to umí snad jen on (pozn. aut: Jaroslav Pospíšil hraje pravou rukou, ale dokáže si v nouzi přehodit raketu i do druhé ruky a zahrát takto vítězný úder. Kdysi to pocítil i Novak Djokovič, který Pospíšilovi uznale zatleskal). U nikoho jiného jsem se s tímhle nesetkal a to víc jsem byl naštvaný, že se mu to podařilo zrovna proti mě. Proti Jardovi to byl určitě nejtěžší zápas na turnaji.
Ve finále jste porazil Chilana Marcela Tomase Barriose Veru 6:2, 7:5 a vybojoval 18 bodů do světového žebříčku. Jak se ten zápas z vašeho pohledu vyvíjel?
První set finále byl v pohodě. Hrál jsem fakt dobře a bez problémů jsem ho vyhrál. Ve druhém setu jsem měl šance za stavu 2:2 a 3:3 a cítil jsem, že jsem lepší. Brejknout se mi ale soupeře podařilo až za stavu 5:5 a pak už jsem to dopodával.
Na prvním turnaji jste hrál se svým pozdějším přemožitelem Jaraslavem Šylou i čtyřhru, ale prohráli jste hned v úvodním kole s Američany Reedem a Seebergerem. V prvním setu jste dostali dokonce kanára. Asi jste si to představovali trošku jinak, viďte?
Debla jsem tu hrál na prvním turnaji i proto, abych se lépe adaptoval na místní podmínky. Dostali jsme americký pár Reed, Seeberger a musím říct, že hlavně ten Reed hrál strašně divný tenis. Všechno blokoval, měl pořád ruku ve výši sítě a celé to v podstatě vyblokoval. Vůbec nehrál voleje a úplně jsme se s tím jeho stylem nesrovnali. V prvním setu jsme čtyřikrát prohráli "no ad" (pozn. aut.: gem ze stavu 40:40) a dostali jsme kanára, ve druhém setu jsme prohráli 3:6.
Už se cítíte úplně v pořádku po zdravotní stránce? Jaké jsou vaše další tenisové plány?
Zdraví drží, už jsem v pohodě. Hraju s ortézou, ale při zátěži ještě kotník trochu cítím. Teď si dávám týden volno a pak letím na dva týdny do Egypta. Rád bych potom už hrál hlavně challengery.
CESTA MARKA JALOVIECE ZA ŠESTÝM TITULEM V KARIÉŘE NA TURNAJI KATEGORIE FUTURES:
1. kolo: MAREK JALOVIEC (308.) - Anastasios Pavlis (GRE, -) 6:3, 6:3
2. kolo: MAREK JALOVIEC (308.) - Maxim Tybar (BLR, 1135.) 6:2, 6:2
čtvrtfinále: MAREK JALOVIEC (308.) - Alaxandar Lazov (BUL, 359.) 6:0, 6:4
semifinále: MAREK JALOVIEC (308.) - Jaroslav Pospíšil (CZE, 416.) 7:5, 6:1
finále: MAREK JALOVIEC (308.) - Marcelo Tomas Barrios Vera (CHI, 455.) 6:2, 7:5
