Semifinále, finále... a teď? Mohlo by to pokračovat v Indian Wells, směje se Šafářová

Lucko, jste s vystoupením v Budapešti spokojená? Zklamaná?
Samozřejmě mě mrzí, že z toho nebyl titul, ale byl to dobrý týden. Můj tenis má vzestupnou tendenci, za což jsem ráda.

Jak vás v boji o titul limitovalo bolavé stehno?
V semifinále jsem si natáhla zadní stehenní sval, proto jsem skrečovala debla. Myslím, že to není nic vážného a tak do týdne bych měla být schopná trénovat.

S podobnými zraněními máte, bohužel, spoustu zkušeností. Jaká léčba vám zabírá nejvíc?
Dneska je těch léčeb spousta, ale vždy to potřebuje hlavně jedno: pár dní klidu.

Máte za sebou semifinále v Tchaj-peji, finále v Budapešti, takže cíl pro další štaci v Indian Wells se zdá být jasný...
(Smích) No tak to bych určitě brala všemi deseti! Myslím, že tenisově jsem na tom docela dobře, a když se k tomu přidá zdraví, tak doufám, že i výsledky v Americe budou dobré.

Což znamená?
Uvidíme, půjdu krůček po krůčku. Hlavně abych byla zdravá. Na těchto turnajích se mi nikdy moc nedařilo a bylo by fajn to konečně prolomit a dostat se někam... no, uvidíme (smích).

Na začátku roku jste vyhlašovala, že letos tomu dáte vše s cílem vrátit se na bývalé pozice. Jste na dobré cestě?
Myslím, že ano. Člověk potřebuje výsledky. Jedna věc je, jak se cítí, ale zápasy jsou vždycky něco jiného, takže jsem ráda, že se teď dařilo. Doufám, že to přijde i na těch velkých turnajích, protože tam se opravdu hraje o velké body a možnost posunout se v žebříčku výše.

Spolupráce s trenérem Františkem Čermákem klape?
Jo, jsem spokojená. Franta je moc fajn, vyhovujeme si. Doufám, že přijdou i ty velké výsledky.

V Maďarsku jste šla do turnaje poprvé jako třicátnice. Zažívala jste nový pocit?
Ne, takhle to neberu. Na věk nekoukám, spíš na pocity. A já se cítím pořád stejně, takže doufám, že mě ten věk ještě pár let nebude limitovat.