Tři dvorce se zatahovací střechou i složitý historický vývoj. Jaké jsou zajímavosti Australian Open?

Název

První ročník se odehrál v roce 1905 jako amatérské mistrovství Austrálie pod názvem Australasian Championships. Turnaj žen měl premiéru až o sedmnáct let později. Roku 1927 bylo klání přejmenováno na Australian Championships a toto pojmenování vydrželo až do nástupu otevřené éry tenisu v roce 1968, v níž se již tradiční turnaj konal pod současným názvem.

Místo konání

Ačkoliv dnes považujeme za samozřejmé, že se turnaj koná v Melbourne, tak se zde odehrálo pouze 56 ročníků z celkových 105. Uskutečnil se zde sice první ročník, avšak v letech 1906 a 1912 se hrálo v novozélandských městech Christchurchu a Hastingsu. Kromě toho se prestižní klání konalo i ve čtyřech dalších australských městech. Hned sedmnáctkrát v Sydney, čtrnáctkrát v Adelaide, sedmkrát v Brisbane a třikrát v Perthu.

Teprve roku 1972 se turnaj definitivně přesunul do Melbourne. Zde byl až do roku 1987 hrán v Kooyong Lawn Tennis Clubu na trávě a až od následující sezony se prvně konal v nově vystavěném Melbourne Parku, který je jeho dějištěm dodnes.

V roce 2008 se začalo reálně uvažovat o přesunu místa dějiště na Glebe Island v Sydney. K tomu mělo dojít od letošní sezony, kdy měla vypršet stávající smlouva s Melbourne. V reakci na to ale byly do přestavby Melbourne Parku investovány značné finanční prostředky, díky čemuž je areál jediným na světě, který disponuje hned třemi kurty se zatahovací střechou, což tenistům usnadňuje situaci při dešti či úmorných vedrech.

V reakci na to je častým terčem vtipů fanoušků pařížský areál, v němž je hráno Roland Garros, neboť přestože zde jsou časté potíže s nepříznivým počasím či tmou, tak i nadále zůstává jediným grandslamovým turnajem bez kurtu se zatahovací střechnou.

Termín konání

Před definitivním přesunem turnaje do Melbourne bylo proměnlivé i každoroční datum konání v závislosti zejména na specifičnosti lokálního podnebí v dějišti. V letech 1977–1985 se hrálo v průběhu prosince, tudíž se v roce 1977 uskutečnily hned dvě Australian Open, a když následně došlo k rozhodnutí přesunout klání na lednový termín, tak se v roce 1986 turnaj vůbec nekonal. Přestože se podnik koná v lednu již déle než třicet let, tak přední tenisté jako Roger Federer či Rafael Nadal označili termín jako příliš brzký po začátku sezony a přivítali by jeho posun na únor.

Slavní vítězové

Nejúspěšnějším hráčem před otevřenou érou byl domácí Roy Emerson, který dokázal turnaj ovládnout hned šestkrát. Stejný počin se v novodobé historii podařil i Novaku Djokovičovi, který tak bude mít letos možnost legendárního Australana překonat.

V ženách pak úctyhodnou sbírku titulů nastřádala Margaret Courtová, jež si připsala hned jedenáct vítězství, z nichž ale sedm získala před rokem 1969, kdy byl turnaj přístupný pouze pro amatérské hráčky. V otevřené éře pak dominuje Serena Williamsová se šesti tituly. Pokud bychom ale sečetli triumfy ze všech tenisových odvětví, tak nesmíme opomenout Australanku Nancye Wynne Boltonovou, jež se v letech 1936–1952 radovala z vítězství hned dvacetkrát (!). Šestkrát zvítězila ve dvouhře, desetkrát ovládla čtyřhru a další čtyři triumfy přidala ve smíšené čtyřhře.

Nejdelší zápasy

Maratonská utkání nejsou v Austrálii pro tenisty složitá jen svou samotnou fyzickou náročností, ale také značným horkem, které během nich obvykle panuje. Jednoznačně nejpamátnější utkání, co se týče jeho délky, na Australian Open sehráli Novak Djokovič s Rafaelem Nadalem ve finále ročníku 2012, kdy srbský tenista udolal svého soupeře v pátém setu po bez sedmi minut šestihodinové bitvě, po níž hráči při předání pohárů ani nebyli schopni stát u sítě a musely jim být přineseny židle.

V ženách držela primát v délce utkání Barbora Strýcová, která v roce 2010 porazila v úvodním kole Reginu Kulikovovou po čtyřech hodinách a devatenácti minutách. Dodnes se jedná o čtvrté nejdelší ženské utkání tenisové historie, avšak hned po roce jej překonal souboj mezi Francescou Schiavoneovou a Světlanou Kuzněcovovou, který trval ještě o dvacet pět minut déle. V historii ženského tenisu pak byl delší jen duel mezi Vicki Nelsonovou a Jean Hapnerovou, který se odehrál roku 1984 v Richmondu, obsahoval výměnu čítající 643 úderů a trval šest a půl hodiny.

Česká stopa

Australian Open dokázali ve dvouhře dvakrát ovládnout Ivan Lendl i Hana Mandlíková. Dosud poslední český mužský grandslamový titul ve dvouhře zde v roce 1998 získal Petr Korda. V posledních letech zde zazářil kupříkladu Jiří Veselý, jenž před šesti lety opanoval turnaj chlapců jak ve dvouhře, tak ve čtyřhře. O rok později zde ve čtyřhře triumfoval Radek Štěpánek s Leandrem Paesem, které roku 2015 v turnaji žen napodobily Lucie Šafářová a Bethanie Matteková-Sandsová. Úspěch českého ženského tenisu tehdy jen podtrhly Miriam Kolodziejová a Markéta Vondroušová triumfem ve čtyřhře dívek.

Zpravodajství Tenisového světa přímo z Melbourne

Neděle 15. 1.

Je lepší hrát s Rogerem dřív, než se rozehraje, promluvil Berdych o případném souboji s Federerem

Ještě že to není ségra, oddychla si Karolína Plíšková. V Melbourne chce použít recept z US Open

Tři dvorce se zatahovací střechou i složitý historický vývoj. Jaké jsou zajímavosti Australian Open?

Sobota 14. 1.

Neskutečný úder! Jeden z nejlepších úderu v životě, zářil Štěpánek

Víc jsem kecal než hrál, mrzelo Šátrala. V Melbourne skončil těsně před hlavní soutěží

Tenisová princezna Siniaková před Australian Open: Soupeřky už by si na mě měly dávat pozor

Ještě že to není ségra, oddychla si Karolína Plíšková. V Melbourne chce použít recept z US Open

Pátek 13. 1.

Štefková po konci v Melbourne: Zapíšu si to a příště budu vědět, jak na ní!

Déšť darem z nebes, po pauze Šátral Japonce smetl. Ještě mi zbývá osm zápasů, směje se

Hodiny čekání, potom konec. Těším se na čtyřhru, snad to bude klapat, říká Krejčíková

Soupeřka hrála vabank a vše jí tam padalo, byla zklamaná Hradecká