Bystřičan Zdeněk Kolář: Skromný chlapec, který chce hrát s těmi nejlepšími

Skromný chlapec z Bystřice nad Pernštejnem studuje státní gymnázium a když není na turnaji, chodí každý den do školy. Letos se mu však tenisově tak dařilo, že musel maturitní zkoušku odložit buď na podzim nebo až na příští jaro. "Mám sice individuální plán, ale když nejsem na turnajích, tak normálně chodím do školy. Na škole, kterou navštěvuji, není úplně běžné mít individuální plán a chtěl bych moc poděkovat vedení gymnázia, že mi vychází vstříc," váží si podpory Kolář. 

Tenis začal hrát až v necelých sedmi letech a jeho otec Zdeněk, který ho trénuje dodnes, z něj ze začátku spíš chtěl mít fotbalistu. "Mě víc bavil tenis a nakonec jsem tátu přesvědčil," vzpomíná mladík, který celou svou kariéru trénuje na kurtech v Bystřici nad Pernštejnem. "Za TK Agrofert Prostějov jezdím hrát družstva, ale trénuju doma," uvádí na pravou míru skutečnost, že má klubovou příslušnost v Prostějově.

Kolář v roce 2014 vyhrál ve dvouhře i ve čtyřhře Pardubickou juniorku. Kdo vyhraje tenhle turnaj, říká se, ten to v tenisovém světě může daleko dotáhnout. "Vím o tom, že se to říká, ale je to trochu zrádné. Člověk se pak může také trochu uspokojit. Navíc mužský tenis je o něčem jiném než ten juniorský, a to herně i mentálně," říká Kolář.

Ve světovém juniorském žebříčku to dotáhl jen na 67. místo. Není mnoho těch, kteří by s podobným maximem útočili na tituly na challengerech... "Já jsem hrál světové juniorské turnaje jen asi půl roku. Jako náhradník do kvalifikace jsem vyhrál turnaj nejvyšší juniorské kategorie (ITF1) v Přerově, ale turnaje juniorů jsem hrál převážně v České republice a okolí. Spíš jsem pak hrál mužské turnaje doma , než abych jezdil hrát ty juniorské do ciziny," přemítá.

Na rozdíl od řady svých vrstevníků nejezdí hrát turnaje do Egypta, Tuniska či jiných tenisově exotičtějších destinací. "Říká se, že turnaje v Evropě jsou jedny z nejkvalitnějších. Když na to člověk má, tak si to uhraje i v Evropě. Já mám radost, když je turnaj dobře obsazený, protože rád měřím síly s těmi nejlepšími. Zápasy s dobrými hráči mně toho daleko víc dají. Ukážou mi mnohem více to, v čem se ještě potřebuji zlepšit," popisuje Kolář, proč kromě České republiky jezdí na turnaje do Chorvatska, Polska, Německa a Slovenska.

Právě v Chorvatsku v březnu loňského roku udělal Zdeněk Kolář klíčový průlom. "Na prvním futuru jsem prohrál ve finále kvalifikace (pozn. red.: s Pavlem Nejedlým) a když jsem viděl silné obsazení těch turnajů, říkal jsem si, že když získám jeden bod do žebříčku ATP, bude to úspěch," říká skromně. Nakonec se na dalších turnajích v Chorvatsku dvakrát probil do semifinále a jednou do čtvrtfinále. Kolář nakonec získal celkem do žebříčku ATP hned 14 bodů, přičemž do té doby získal za celou kariéru pouze tři body za postupy do druhých kol.

Přesně za rok na stejném místě vybojoval Zdeněk Kolář první titul své kariéry. Přestože sám tvrdí, že si vůbec nepamatuje zápasy, které kdy hrál, turnaj v chorvatské Poreči odříká bystřický mladík zpaměti. "V prvním kole proti Italu Rondonimu to bylo velice povedené utkání. Ve druhém kole mě čekal Rumun Luncanu, který mě na stejném místě loni porazil. Říkal jsem si, že má pouť turnajem asi skončí, ale po velmi těžkém boji jsem vyhrál," vzpomíná na výhru 4:6, 7:6 (7:5), 6:2 Kolář a pokračuje: "Ve čtvrtfinále to bylo spíše trápení, ale srdcem jsem to vybojoval. V semifinále proti Italu Giacalonemu jsem prohrál první set, ale pak jsem předvedl dva výborné sety. Finále s Yannickem Madenem z Německa bylo velice kvalitní a v závěru jsem měl trochu více štěstí.  Byl to pro mě speciální turnaj, jinak bych si to všechno takhle nepamatoval," dodává s úsměvem.

Na turnajích kategorie future tenisté dostávají odměny, ale ty většinou ani nepokryjí náklady spojené s cestou na turnaj, ubytováním a stravováním. "Finanční odměny na těchto turnajích jsou malé. Já mám nyní podporu z města Bystřice nad Pernštejnem, kterému jsem velmi vděčný a v podstatě mně tato podpora umožňuje, abych mohl hrát na této úrovni a zlepšovat se," děkuje na dálku vedení osmitisícového města. 

"Ta podpora je pro nás hrozně důležitá. Kdysi jsem se díky žebříčku dostal do kvalifikačních bojů na wimbledonskou juniorku, což je pro mě nejvýznamnější turnaj na světě, ale z finančních důvodů jsme tam nejeli a raději jsme hráli turnaje tady v okolí. Město mi opravdu velice pomáhá a chtěl bych mu touto cestou velice poděkovat," říká Zdeněk Kolář.

Největší úspěch dosavadní kariéry si však připsal uplynulou neděli, kdy obdržel divokou kartu na ostravský challenger Prosperita Open. "Když jsem viděl rozlosování, říkal jsem si, že úspěch by byl, kdyby se mi podařilo porazit kamaráda Davida Poljaka a cokoliv dalšího by bylo navíc," popisuje své pocity.

Nakonec Kolář postoupil až do finále, kde proti Constantu Lestiennemu vyhrál první set v tiebreaku, ale pak už vybojoval jen tři gamy. "Výhry na turnaji jsem se nebál. Neříká se mi to lehce, ale odešel jsem po prvním setu fyzicky. Nestavěl jsem se dobře k balónům, někdy jsem zbytečně chvátal," lituje s odstupem porážky. I tak získal 55 bodů do žebříčku ATP a posune se v jeho pořadí do poloviny čtvrté stovky.

Cíle si Zdeněk Kolář dává postupné, nebo o nich prostě nechce nahlas příliš mluvit. "Každý zápas na mezinárodní úrovni je pro mě úspěch. Chci se hlavně zlepšovat jak herně, tak také mentálně," říká skromně.

Nyní Koláře čeká turnaj kategorie futures ve maďarském Szegedu, kde se v prvním kole střetne s domácím Gaborem Borsosem. Původně byl přihlášený do kvalifikace challengeru v Římě, ale protože by se tam asi na základě žebříčkového umístění nedostal, zvolil turnaj nižší kategorie v Maďarsku. Z tohoto důvodu nemohl po postupu do ostravského semifinále jako tzv. "special exempt" využít možnosti startu na challengeru v hlavní soutěži. Na základě stejného pravidla si na challengeru ve francouzském Aux En Provence zahraje jiný semifinalista Prosperita Open Marek Michalička.
  
OBLÍBENÝ POVRCH
Kolář nedělá rozdíly mezi antukou a tvrdým povrchem, na obou površích hraje rád. "Na tvrdém povrchu se více soustředím na podání a snažím se hrát krátké výměny, na antuce se snažím být trpělivější. Nejméně oblíbeným povrchem je pro mě koberec."

DEBLOVÝ PARTNER
Přestože říká, že čeští mladíci drží při sobě a navzájem si fandí, čtyřhru hraje nejčastěji s Němcem Patrickem Meisem. "Poprvé jsme se potkali v Chorvatsku. Je to hodný a skromný tenista, moc si s ním rozumím. Je s ním legrace a je to fajn kamarád. Dorozumíváme se spolu anglicky, německy totiž neumím."

PODOBA S PETREM KORDOU
Zdeněk Kolář svým vzhledem hodně připomíná bývalého druhého hráče světa a vítěze Australian Open 1998 Petra Kordu. Po Kordovi už žádný český tenista dvouhru na grandslamovém turnaji nevyhrál... "Myslím, že hodně dělá to, že jsem blonďák a že hraju s čelenkou. Petra Kordu jsem viděl na několika fotografiích, ale osobně jsme se nikdy nepotkali.

TENISOVÝ VZOR - RAFAEL NADAL
Největším Kolářovým vzorem je Španěl Rafael Nadal. Ani jeho ještě nikdy osobně nepotkal. "Je to obrovský dříč a srdcař a po každém zápase je vidět, že ze sebe vydal všechno, co bylo v jeho silách. Užívá si tenis a i mimo kurt je vstřícný a ohleduplný k fanouškům."