Berdych v New Yorku hlásí návrat: Vydržím do konce sezóny, pak se uvidí

Co se přihodilo od Wimbledonu?
Ještě se objevil jeden impulz. Povedlo se mi nějakou dobu odtrénovat - kondičně i tenisově. Dávám třetí pokus o návrat, zkusím přidat nějaký zápas a uvidíme. Necítím se tak dobře jako v Austrálii, ale zase je mi líp než ve Wimbledonu. Tak uvidíme.

Jaký impulz?
Ještě se mi povedlo ze sebe vyhrabat nějakou vnitřní sílu. Není dvakrát zábavné začínat skoro z nuly, dostávat do sebe nějaký tréninkový objem. Navíc netušíte, jak se všechno vyvine. Takovou situaci jsem neznal, byl jsem zvyklý mít všechno naplánované.

Ukazuje se, jak máte tenis rád, když něco podobného znovu podstupujete?
Spojilo se víc věcí. Bez lásky ke sportu bych se do toho nepustil. Nedokázal bych obětovat čas a energii, dělat maximum. Objevuju něco úplně nového.

Jakou máte vizi?
Pokud by všechno běželo dobře, dojel bych sezonu. Uvidíme, kolik bodů z ní dokážu vymáčknout. Kde se najdu na žebříčku. Pak se rozhodnu, jestli mě to dál naplňuje, nebo jestli už mi to stačilo.

S kým jste rozhodnutí pokračovat probíral a jak na něj pak reagovalo vaše okolí?
Od mých nejbližších cítím maximální podporu. Oni by stáli za mnou, i kdybych po Wimbledonu skončil. Trenéři byli rádi, že jsem si vzal další pokus.

Chcete odejít po svém? Nehodláte se otrávit osudem?
No právě. Když se ocitnete na hraně, není rozumné to přetáhnout. Každý závit se dá strhnout.

Co vám napověděly dva předchozí mače ve Winston-Salemu proti Seppimu a Krajinovičovi?
Hrál jsem po dlouhé době, ale oba byly docela slušné. Všechno v pohodě, až ke konci toho druhého se projevila moje nevyhranost. Tady v New Yorku jsem pár dní potrénoval, v pondělí mě čeká první kolo. Neočekávám nějaké zázraky.

Co víte o Jensonovi Brooksbym, vašem soupeři v prvním kole?
Viděl jsem akorát nějaké video, které jsem našel s Mártym (trenérem Štěpánkem). Sledoval jsem taky závěr kvaldy, kterou tady prošel. Mladý borec, který ještě loni objížděl juniorské turnaje. Vyhrál americké mistrovství. Nečekám něco extra překvapivého.

Ve Wimbledonu jste říkal, že byste se nerad nechal vystřílet z trenek od nějakého kluka na zastrčeném kurtu. Neobáváte se, že se tahle hláška promění ve skutečnost?
No, tak to uvidíme. Samozřejmě to hrozí, protože u mladých nikdy nevíte, což je na sportu nejhezčí.

Kolik jste toho přes léto odtrénoval?
Týden po vypadnutí ve Wimbledonu jsem začal s kondicí. Pak jsem čtyři a půl týdne makal naplno, takže mám dobrý pocit. Nevynechal jsem ani jeden den.

S čím vstupujete do US Open?
Cíle jsou úplně jiné než dřív. Půjdu na kurt a pokusím se porazit prvního soupeře. Přeju si, abych odehrál dobrý zápas a aby tělo vydrželo.

Jak těžké je měnit najednou pocity? Dříve jste na grandslamy vstupoval s výhledem na závěrečná kola, po zdravotních problémech jste nyní ale úplně jiné situaci....
Je to realita. Člověk se tomu musí umět podívat do očí. Každá etapa tenisového života je vždy něčím podložená. Když by člověk byl v pozici šestého hráče na světě, tak cíle mají nějaký pevný základ. Něco za tím je. Ale když odehraju za sezónu deset zápasů a mezi tím půl roku nic, tak to tak není.

Ne každý to ale takto zvládá. Někdo s tím bojuje, je svázán předsudky, nedokáže své nastavení změnit.
Je samozřejmě kapánek lepší řešit, kdo ho čeká ve čtvrtfinále, než když řeší, jestli zvládne první kolo. (úsměv) Zase na to mám svůj věk, abych se s tím dokázal nějak vypořádat. Právě to mě ale drží nad vodou. Vyzkoušet si, co vůbec zvládnu a dokážu, co v mně je. A beru to jako výzvu.

Na Wimbledonu jste po tréninku s Federerem říkal, že se cítíte za poslední dobu nejlépe. Ale tady v New Yorku na tréninku s Dimitrovem to chvilkami také vypadalo jako váš tenis za starých časů. Jak se před startem grandslamu cítíte? I třeba po fyzické a herní stránce, jestli jdete postupně nahoru?
Za poslední dobu to je po herní stránce velmi dobré. Necítím ani, že by mě něco extra limitovalo třeba v pohybu nebo po jiných stránkách. Je to opravdu na relativně slušné úrovni. Samozřejmě nemůžeme se bavit o úplných sto procentech. Ale za mé aktuální situaci si i tak můžu pro sebe říct, že bych mohl něco zase předvést.

Je po vás motivací Brit Andy Murray, který se taktéž vrací po dlouhém zranění?
Neřekl bych úplně že motivací, ale jde o velmi podobný příběh, kdy si to sám chce také vyzkoušet. Relativně mě překvapuje, že se do toho pustil po takto vážném zranění, a jestli to má vůbec zapotřebí. Ale jestliže má tenis rád, tak se zkouší vyčerpat všechny možnosti, varianty a způsoby, jak by si kariéru mohl co nejvíce prodloužit. V tomto to může být relativně podobné mému příběhu.

V New Yorku jste hrál svůj první grandslam, míval jste místní kurty vždy rád. Kdyby to měl být váš poslední grandslam a kruh se tak uzavřel, budete s tím v pohodě? Byla by v tom i taková symbolika...
Taky mě to napadlo, že by to s tím mohlo být spojené. Kdybych ale po Wimbledonu nebyl schopný odtrénovat takový objem, které jsem zvládl, tak bych asi řekl klukům, že pojedeme na poslední turnaj. Ale tím, že se mi to relativně povedlo, tak jsem si řekl, že bych se ještě vyzkoušel do konce roku zmáčknout. Zkusit objet turnaje, kde dostanu divokou kartu. Uvidí se, na jaké pozici a stavu na konci roku budu. A co vůbec potom. Reálně to může být poslední grandslam, ale také ne, to zatím nevím. A když ano, tak to tak prostě beru.

Do hráčské rady ATP se vrací Roger Federer s Rafaelem Nadalem a kritizují Novaka Djokoviče za věci, které se snažil změnit. Jaký na to máte názor? Měly by se třeba zisky z velkých turnajů rozdělovat trošku jinak?
Abych se přiznal, tak tyto věci šly v době, kdy jsem nehrál, úplně mimo mě. Na politiku jsem ale obecně nikdy nebyl. Můj názor je, že Chris Kermode udělal za ty roky, co byl ve vedení, obrovský kus práce. Teď to je asi vyšší politická moc a zájem, které do toho vstupují. Jen to dokazuje, že když se Rafa s Rogerem vrací, že by to mohlo nabrat horší směr než do této chvíle.

Co se týče prize money, porce financí se nesmírně zvedla. Když jsem byl na US Open poprvé, tak poražený v 1. kole dostal deset tisíc dolarů, teď stejnou částku dostane ten, co vypadne v prvním kole kvalifikace. Je to ale stejná úměra k tomu, co ten turnaj vydělal tehdy a co vydělá teď. Tenis je v tomto případě velmi zapeklitý. Je to globální sport, není to žádná Premier League nebo americký fotbal, co se hraje na jednom místě. V tenisu to tak úplně nefunguje, je to vždy o dlouhém vyjednávání. Myslím, že už se mě ale stejně podobné věci dlouho týkat nebudou... (úsměv)